Mateřská je mimo vše, co už o ní bylo řečeno, také obdobím, kdy jsme my ženy často oběťmi fyzického útoku. Útoku, který je společensky únosný a hledí se na něj se shovívavostí. Útoku ze strany vlastních dětí. Zkouší naše hranice, práh bolesti a tělesnost svoji i ostatních. Má tělesnost dostává zabrat už pár let. Taková rána hlavou do nosu, lícní kosti, do zubů či jiných částí obličeje je velmi bolestivá záležitost. Řada matek a otců to jistě může potvrdit. Některé z těchto pohybů byly dříve dané nekoordinovaností batolete. Ty se však s časem proměnily na řízené a jasně zacílené mlácení a kousání. Pokračovat
Radka Liebezeitová
O prázdninách se nám na Lince bezpečí pravidelně zvyšuje počet hovorů, které se týkají sexuálního vyzrávání. Více volného času a prázdninové lásky sebou samozřejmě přinášejí zvědavost, otázky, ale i problémy. Věděli jste například, že o prázdninách vedeme každý den až dva hovory na téma těhotenství? Pokračovat
Peter Porubský
Za posledních 10 let se na nás obrátilo kvůli sexuální orientaci nebo identitě 5872 dětí. Zhruba tolik obyvatel má Moravský Krumlov. Jenom za letošní rok to bylo k dnešnímu dni 280 dětí. Jeden by si řekl, co ty děti v dnešní době vlastně řeší? Vždyť jsme docela tolerantní národ. Máme i registrované partnerství. Za to, že jsi gay nebo lesba tě nikdo nezavře. Ale… Pokračovat
Peter Porubský
Začátek letních prázdnin se nedal na Lince přehlédnout. Děti začaly volat mnohem častěji dopoledne, najednou jsme víc a víc mluvili o sexu, do detailu probírali, jak se dělá těhotenský test a kdy tak bývají ty plodné dny. Řešili jsme lásky a mluvili o šikaně na letních táborech. Ano, prázdniny jsou tady! Pokračovat
Tereza Morysková
Obecně se setkáváme s názorem, že příčinou psychických problémů je především naše minulost, tedy přesněji řečeno dětství. Pokud jsme byli jako děti něčemu vystaveni nebo o něco ochuzeni, odráží se to i v dospělosti. Je samozřejmě nezpochybnitelné, že traumatické zážitky z dětství a prostředí, ve kterém vyrůstáme na nás zanechávají nesmazatelnou stopu. Ovšem můžeme být v dospělosti šťastní bez ohledu na to, co jsme prožili? Na tuto otázku se snaží, ve své knize „Nikdy není pozdě na šťastné dětství“, odpovědět finský psychoterapeut Ben Furman a zároveň dokázat, že přestože na nás naše zážitky mají velký vliv, nejsme vězni vlastní minulosti. Pokračovat
Regina Jandová
Sebepoškozování je fenomén, se kterým se na Lince bezpečí výrazněji setkáváme až v posledních několika letech. Zhruba před dvaceti lety, kdy jsem na lince začínala, se toto téma vůbec neobjevovalo. A nyní? Zejména v písemném kontaktu se děti s tímto problémem svěřují velmi často. Téměř každý chat se k tomuto tématu nakonec stočí. Děti, s kterými si povídám o potížích, nejprve „oťukají“, jestli si mohou dovolit přiznat i toto. Často se objevuje…“ono to není to hlavní, o čem si s vámi chci psát“. Pokračovat
Kateřina Lišková
Víte, jaký je rozdíl mezi psychologem a psychiatrem? A jak do toho zapadá psychoterapeut? Co to znamená, když vám někdo doporučí navštívit psychologickou pomoc? Co očekávat, když se někam objednáte? Kam se objednat, když potřebujete péči o vlastní duši? A co nám často brání tomu, abychom pomoc vyhledali? Zapomeňte na úpisy krví! Tahle péče je nezávazná. Pokračovat
Tereza Dufková
Rozvod není akt, který můžeme považovat za něco, co naším životem jen tak bezbolestně projde a týká se rodičů i dětí. Je součástí naší životní cesty, má své zákonité fáze, které by však měly mít někde konec. Je často provázen šokem, že se vztah rozpadá a mění se vše, na co jsme byli zvyklí. Následně by se měla dostavit emoční reakce (v podobě vzteku a lítosti atp.), která je důležitá pro hojení našeho zranění a ztráty. V poslední řadě by mělo dojít k vyrovnání se se situací rozvodu a přesměrování energie do nového života. Pokračovat
Kateřina Schmidová
Přineslo vám dítě domů vysvědčení, které se vám nelíbí? Ruku na srdce, je to vlastně tak trochu i vaše vysvědčení. Nemá smysl na dítě křičet nebo mu dávat domácí vězení. Naopak byste ho měli ocenit za to, co mu šlo a budovat pozitivní postoj k dalšímu vzdělávání. Doba prázdnin je ideální čas zamyslet se nad tím, jak dítě ke vzdělávání motivovat. Nenuťte ho, aby se ve stanu nebo u rybníka věnovalo Matematice pro druhý ročník základních škol. Dá se najít mnohem zábavnější forma. Pokračovat
Peter Porubský
Přemýšleli jste někdo o tom, co se vám honí hlavou, když se nacházíte ve svízelné situaci a máte požádat o pomoc, přijmout nabízenou pomoc nebo pomoc odmítnout? Dětem děláme vzor k nápodobě a předpoklady k tomu, jak se budou chovat k druhým – jak pomoc nabídnout, jak si o ni říci a jak ji přijmou. Není to tak úplně prokázané, ale děti nám umí číst myšlenky a co hlavně, mají pozoruhodnou schopnost odkoukávat to, jak se chováme podle svých přesvědčení a očekávání. Často ani nezáleží na tom, co nahlas říkáme, ale co děláme. Pokračovat
Tereza Dufková
Pokračovat na další tipy a rady
