O ZÁVISLOSTECH aneb CO DĚLAT, KDYŽ NA NĚČEM (ZÁ-)VISÍM?

11. 2. 2019 3 minuty čtení
0-3 roky 12-18 let 4-6 let 7-11 let

Dnes o problému ze skupiny nejtěžších, o závislostech! Lékaři je označují jako nemoc, závažnou duševní poruchu. Léčba závislostí je dlouhým a bolestným procesem. Může však vést ke svobodě! Ačkoliv závislost přichází do života plíživě a nenápadně, sama od sebe nikdy nezmizí. Je třeba proti ní zabojovat.

NA ČEM VŠEM MŮŽEME BÝT ZÁVISLÍ?

Jak řekl lékař W. H. Lechler: „Není to drogou, je to člověkem.“  Další složitost kolem závislostí totiž je, že chorobně závislými se můžeme stát naprosto na čemkoliv. Na práci (workoholismus), na hraní elektronických her či na automatech, na sázení, na pomáhání, na vztahu, na sladkostech, na jídle vůbec, na internetu či na škrábání si vlastní kůže. Na drogách, cigaretách, alkoholu. Na sexu či na majetku. Na nesmyslném hromadění peněz. Takový člověk je například posedlý strachem ze zchudnutí. Spoléhá se v životě jen na to, co vlastní. Ke svému majetku však nemá živý vztah.

JAK POZNÁM, ŽE JSEM ZÁVISLÝ/Á?

Je mnoho testů, jak se dá závislost klasifikovat. Existují definice jednotlivých fází podle intenzity závislosti. Nabízím jedno velmi jednoduché pravidlo: zkus/te být bez „své drogy / práce / čokolády / hry / škrábání se“ měsíc v kuse. Když to zvládne-š/te tzv. „na první dobrou“, pak závislost nebude patřit mezi tvé/vaše problémy.

CO MÁM DĚLAT, KDYŽ ZÁVISLÝ/Á JSEM?  

Vyhledej si podporu a pomoc. Zajdi za odborníky, lékaři či terapeuty. Zavolej například k nám na Linku bezpečí nebo jinou krizovou linku. Fungují specializované linky,například existuje linka pro odvykání kouření. Organizace zabývající se syndromem přejídání. Podpůrné skupiny pro odvykání alkoholu.

JAK PRACUJEME S DĚTMI A MLADÝMI LIDMI, KTEŘÍ VOLAJÍ KVŮLI ZÁVISLOSTI?

Na Lince bezpečí mluvíme s dětmi o tom, co je přivedlo k závislosti. Můžeme společně po telefonu hledat, co závislostní, tedy opakované a nutkavé chování nahrazuje. Co závislým dětem v životě chybí, co by si přály mít jinak než aktuálně je. Můžeme se také podívat na to, zda si o tuto změnu umí říct či si ji zařídit samy?

Nesoudíme, oceňujeme. Vážíme si každého svěření se.

Na Lince bezpečí nikoho neposuzujeme. Naopak, oceníme, že k nám mladí lidé či děti s problémy zavolají. Že se svěří, že aktivně (například tím zavoláním) hledají podporu či pomoc. Že pátrají po informacích, aby lépe rozuměli tomu, co se jim děje. Že se ptají na možnosti dalších kroků, aby se z problému dostali pryč. Na boj proti závislosti nikdo nemusí být sám. JE PŘIROZENÉ A V POŘÁDKU ŘÍCT SI O POMOC!

Stát se závislým není ostuda.

Heslo jedné organizace pomáhající v boji proti závislostem je: „Stát se závislým, to není ostuda. Ostuda je nic proti tomu nedělat!“

 

Zaujal vás tento příspěvek?

Nenechte si ujít i další zajímavá témata, kterým se Andrea Květoňová na Lince bezpečí věnuje.

Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Linka bezpečí vás potřebuje

Dětem a mladým lidem můžeme být neustále nablízku díky lidem, jako jste Vy. Podporujte nás pravidelně!

Další možnosti podpory

Andrea Květoňová

Andrea se po vystudování financí na vysoké škole věnovala práci v komerčnímu sektoru jak v Česku, tak v zahraničí. Při práci se zabývala studiem psychosociálních témat, své vzdělání si rozšířila řadou akreditovaných kurzů a výcviků zaměřených hlavně na práci s lidmi v krizi a po traumatech. S Linkou bezpečí je od roku 2014. Pracuje zde jako krizová konzultantka, je aktivně zapojena do projektu Linka bezpečí ve vaší třídě a současně se věnuje lektorské činnosti pro dospělé. Je také studentkou pětiletého psychoterapeutického výcviku SUR.

Všechny články autora (5)