Kontakt dítěte s rodičem ve výkonu trestu

18. 12. 2019 8 minut čtení
0-3 roky 12-18 let 4-6 let 7-11 let

V životě se setkáváme s mnoha těžkými situacemi. Jednou z nich, kterou si ani mnozí z nás nedovedou představit, je výkon trestu odnětí svobody.  V naší republice je přibližně dvacet tisíc odsouzených mužů i žen. V mnoha případech na ně doma čekají děti. Uvěznění jednoho z rodičů, v horším případě dokonce obou rodičů, má závažné důsledky pro celou rodinu.

Prvním z nich je náhle přerušený kontakt dítěte s rodičem. Dítěti často nebývá jasně a dostatečně vysvětleno, do jaké situace se celá rodina dostala. Dítě pak má strach o život a zdraví rodičů, někdy se za jeho uvěznění samo obviňuje. Neví, proč jsou rodiče uvěznění, v jakých podmínkách žijí a hlavně, zda se vrátí. Dalším důsledkem pro dítě bývá změna prostředí, se kterou se musí vyrovnávat. Podle rozhovorů především s uvězněnými ženami vím, že děti bývají umístěny v lepším případě u příbuzných, v pěstounské péči, ale často také v dětských domovech nebo diagnostických ústavech.

Jak s dětmi mluvit a jednat, aby se eliminoval traumatický dopad této životní situace? S touto otázkou se sekávám nejen u rodičů a odsouzených, ale i u vězeňské služby a mnohých odborníků. Ze zkušenosti vím, že se rodina často uchyluje k milosrdné lži. Dítěti se nejčastěji říká, že maminka je v nemocnici a tatínek pracuje v zahraničí. Nebo se jim dokonce neřekne vůbec nic. Dítě pak žije v omylu, který může mít nepříznivé důsledky. Pokud se dítěti nedostává pravdivé odpovědi na otázky, vzniká v něm pocit studu „byl jsem špatný“ a viníkem odloučení se cítí být dítě samotné. Setkala jsem se také s tím, že osud rodiče dítěti necitlivým způsobem sdělil až soused, a to při řešení malicherného prohřešku.

Podle dostupných materiálů se odborníci shodují, že i v případě závažného trestného činu je lepší říci dětem pravdu a jejich kontakt s rodičem podporovat. Toto doporučení je navíc plně v souladu s Úmluvou o právech dítěte, kde se hovoří o právu dítěte na kontakt s oběma rodiči a také na povinnost státu na požádání poskytnout dítěti nezbytné informace o místě pobytu nepřítomného rodiče např. právě z důvodu vazby nebo uvěznění. To vše s dodatkem, pokud to není v rozporu se zájmy dítěte.

Pokud je kontakt s uvězněným rodičem pro dítě prospěšný, hned vyvstává další naléhavá otázka. A tou otázkou je, jak by měl tento kontakt vlastně probíhat. Pro rodinné návštěvy existují přesná pravidla, avšak mezi jednotlivými věznicemi bývají propastné rozdíly v přístupu personálu k dětem i velmi rozdílné prostředí, ve kterém k setkání rodin dochází. Ne všude je například k dispozici občerstvení nebo dětský koutek. Děti jsou často na cestě za uvězněným rodičem celý den, aby pak setkali na 3 hodiny. Navíc v průběhu setkání dospělí často řeší jiné problémy a dítě zůstává stranou zájmu. Problematický je i fyzický kontakt kvůli obavě, že by děti mohly být využity k předání zakázaného zboží.

Této problematice se naštěstí věnují některé organizace. Například Český helsinský výbor v rámci dlouhodobého projektu „Děti vězněných rodičů“ podporuje kontakty a vazby mezi konkrétními dětmi, zejména z chudých rodin, s jejich rodiči ve výkonu trestu prostřednictvím asistovaných návštěv. Český helsinský výbor také vydal publikaci „Maminka ve vězení“, která pomáhá a ukazuje, jak s dítětem citlivě hovořit o uvěznění matky za pomoci obrázků a jednoduchých textů. Z celého je zřejmé pouto mezi matkou a dítětem a publikace podporuje jistotu, že se k němu maminka vrátí.

zdroj: pixabay.com

Dalším dostupným materiálem jsou dokumenty Centra pro rodinu a děti Přerov, z.s., které má za cíl mimo jiné podporovat rodiny s dětmi při zvládání obtížných životních situací. Na webových stránkách této organizace jsou dostupné dokumenty „Zůstaň táta – průvodce pro uvězněné otce a Zůstaň táta – tipy pro uvězněné otce“. Stejné materiály jsou připraveny také pro matky. Dokumenty stručnou a srozumitelnou formou radí, jak komunikovat s dětmi a udržovat s nimi vztah. Doporučují odpovídat pravdivě, zvláště na obtížné otázky: „Kde teď jsi?“, „Kdy se vrátíš domů?“, „Kdy se s tebou můžu vidět?“  V tipech pro uvězněné rodiče jsou opravdu cenná a pro klienty ne vždy samozřejmá doporučení, z nichž stojí za zdůraznění důležitost udržování pozitivních, rozumných a respektujících vztahů s těmi, kdo se o děti starají a ubezpečení dítěte, že není jeho vina, že rodič s ním teď nemůže být. Dalším tipem a nezbytnou součástí celého procesu je zabývat se otázkou a reálně si plánovat, jak být dobrým rodičem i po propuštění.

Je velice pozitivní, že se objevují první vlaštovky a některé věznice se snaží zaběhnutou praxi změnit a vylepšit kontakt odsouzených rodičů s dětmi. Někde vznikají dětské koutky a například ve věznici v Bělušicích a v Jiřicích sami odsouzení vybudovali okrasné zahrady a dětská hřiště, kde mohou v teplých dnech probíhat návštěvy s rodinami. Ve věznici ve Všehrdech se každý rok pořádá Den otců. Odsouzení mají možnost pohrát si se svými dětmi, něco si vyrobit nebo číst knížku. Ženská věznice ve Světlé nad Sázavou jako jediná v Česku umožňuje matkám být, za určitých podmínek a na určitou dobu, ve vězení se svými dětmi. Tato věznice také 1. listopadu letošního roku spustila dvouletý projekt „Mámu potřebuji“, jehož cílem je udržet pravidelný kontakt dětí ze sociálně slabých rodin a dětí umístěných v dětských domovech a výchovných ústavech s jejich matkami ve výkonu trestu odnětí svobody, a zachovat citovou vazbu.

Další organizací, která se aktivně zabývá pomocí blízkým a příbuzným odsouzených je Občanské sdružení Za branou, z.s. a jistě mnohé další. Je dobré, pokud se rodina do takové situace dostane, kontaktovat některou organizaci, která se konkrétně touto problematikou zabývá, má s ní zkušenosti a může pomoci. Ve vězení se rodič může obrátit na sociálního pracovníka, vychovatele, psychologa nebo i kaplana, kteří by měli být schopni poskytnout kontakt na takovou pomáhající organizaci. Rodina, která má svého člena ve výkonu trestu, může dohledat organizaci sama nebo za pomoci sociálního pracovníka či někoho známého.

Problematika kontaktu dětí s uvězněnými rodiči je složitá a je potřeba posuzovat každý případ zvlášť, ale obecně podpora kontaktů rodin funguje i jako určitá prevence kriminality. Mluvila jsem s mnoha ženami ve vězení, pro které je odloučení od dětí, nemožnost s nimi být a podílet se na jejich výchově, tím největším trestem.  Vzniká veliká propast, která se pak těžko zaceluje. Děti stigmatizované trestným činem svého rodiče mohou vnímat nespravedlnost a do budoucna může být vážně ovlivněna kvalita jejich života. Je tedy zřejmé, že je potřeba se systematicky věnovat a podporovat kontakty mezi dětmi a uvězněnými rodiči. Je to ve prospěch uvězněných osob a jejich zpětnému zařazení do života, ale rovněž se jedná o budoucnost dětí a tím do jisté míry i celé společnosti.

Odkazy, kde je možné získat podrobnější informace:

Zaujal vás tento příspěvek?

Nenechte si ujít i další zajímavá témata, kterým se Martina Jezl Maryšková na Lince bezpečí věnuje.

Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Linka bezpečí vás potřebuje

Dětem a mladým lidem můžeme být neustále nablízku díky lidem, jako jste Vy. Podporujte nás pravidelně!

Další možnosti podpory

Martina Jezl Maryšková

Martina Jezl Maryšková vystudovala střední školu sociálně právní, nyní je studentkou Evangelické teologické fakulty UK v Praze. Od roku 2014 navštěvuje ženy, ale i muže ve vězení, nyní jako dobrovolnice Vězeňské duchovenské péče.

Všechny články autora (1)