Za základní výchovný postoj rodičů k dětem považuji vytváření bezpečného prostoru k tomu, aby si děti našly vztah k sobě samým. Větší vědomí sebe sama jim pak může pomoci se více svobodně rozhodovat, jak chtějí zahájit svůj sexuální život. Rozhodnutí stát se sexuálně aktivní je příliš důležité, než aby se dospívající podřizoval mínění jiných.

Zároveň by děti měly odmalička získávat zkušenost, že jste jako rodiče otevření mluvit s nimi pravdivě o sexualitě jako o přirozené součásti života. Výhodou také je, že jim s tím můžete včas předat hodnoty, které považujete za důležité. Pokud to neuděláte, nahradí vás vrstevníci nebo média často ve formě, která není zcela vhodná.

Dítě a předčasná sexuální zkušenost

Čím dál častěji se na nás obracejí rodiče s tím, že se dozvěděli, že jejich dítě začalo předčasně sexuálně žít. Důvodů, proč se tomu tak děje, je mnoho. Může to být nedostatečné naplnění citových potřeb ze strany rodičů, touha dítěte experimentovat se svou sexualitou, snaha z různých důvodů druhému pohlaví vyhovět či zkrátka prostá zamilovanost dítěte. Vy jako rodiče samozřejmě velmi dobře tušíte, že dospívajícího nelze zcela uhlídat.  Jediné, na co se můžete do značné míry spolehnout, jsou vzájemné vztahy s dětmi a dosavadní výchova.

Pokud se jedná o sexuální kontakt dětí pod 15 let a rodič se to dozví, je vhodné zpracovat první šok a s dítětem v klidu o celé situaci otevřeně promluvit. Doporučuji mapovat jeho pohled na situaci a okolnosti, za kterých sexuální kontakt proběhl či probíhá. Zjistěte, jestli se jedná o náhodnou situaci nebo o opakované chování.  V případě, že dítě má dlouhodobější sexuální kontakt s druhým pohlavím, měli byste mít aktivní výchovný postoj nejen vy, ale i rodiče partnera vašeho dítěte.

Nedoporučujeme vztah dětí dehonestovat či trestat, děti v tomto věku se často sebeidentifikují s druhým pohlavím a velmi často vše berou jako útok na sebe.

Na druhou stranu je vhodné, nejlépe společně s rodičem dítěte opačného pohlaví, jasně nastavit výchovné hranice s tím, že sexuální aktivity jsou do 15 let věku nepřípustné, trestné. Dodržování tohoto pravidla je nutné po dětech vyžadovat a k překračování nevytvářet podmínky, např. že jsou přes víkend někde samy a spolu.

Dítě a starší partner

Pokud je jednomu z partnerů více než 15 let či je dokonce výrazně starší, je nezbytné vést staršího partnera k odpovědnosti, např. k ukončení vztahu z jeho strany.  Zajímavé je také mapovat motivaci staršího partnera, kterou může být snadnější manipulace s mladším partnerem či nemožnost si najít partnera mezi vrstevníky. Pokud má dospívající sexuální poměr s partnerem mladším 15 let, dopouští se trestného činu sexuálního zneužívání.  V případě pohlavního zneužívání není zákonem stanovena oznamovací povinnost, máme povinnost trestný čin pouze překazit. Okolnosti trestního oznámení je vhodné zvážit především z důvodu zraňování a vystavování mladšího dítěte nadbytečné zátěži v průběhu vyšetřování, které může být daleko horší než samotný sexuální akt. Zvažovala bych situaci, především pokud mezi nezletilými není velký věkový rozdíl (např. 14,5 let dívka a 16 let chlapec).

Vztahy dospívajících nad 15 let

Pokud je oběma partnerům nad 15 let a je mezi nimi přiměřený věk, je strategičtější vztah podporovat a být průvodce jejich první vztahové či intimní zkušenosti, a to i přestože rodičům partner jejich dospívajícího nemusí vyhovovat. S dospívajícím je vhodné komunikovat o vhodnosti antikoncepce a domlouvat pravidla, která by měl dodržovat (návrat domů, plnění domácích povinnosti atp.).

Co můžete jako rodiče preventivně udělat?

•  Zvážit, zda svým osobním příkladem vedete děti k tomu, že ve svém životě připustí trend pouhého uspokojení sexuálních potřeb, anebo vstoupí na půdu vztahů, což může přinášet velkou radost, velké obohacení či osobní posun, ovšem i bolest, zranění či zklamání.
• Mluvit o sexualitě otevřeně, pravdivě a postupně již od útlého dětství tak, aby ji vnímalo jako intimní věc, která je součástí života a láskyplných partnerských vztahů. Není vhodné si s dítětem jednorázově pohovořit s tím, že si „promluvíte o něčem důležitém“.
• Mít na paměti, že neformálnost, vnímavost a klid mohou dítěti pomoci překonat stud a lépe otevřít komunikaci o sexualitě.
• Uvědomit si, že vyslýchání snižuje ochotu o sexu mluvit.
• Konverzovat se svými dětmi a nemluvit za ně. Zjistěte, co si myslí o sexualitě a vztazích. Pak budete moci sdílet informace a reagovat na otázky způsobem, který bude rezonovat se systémem vašich rodinných hodnot.
• Dítě by mělo mít informaci, že nemá nikdo právo se dotýkat jeho těla, pokud si to ono samo nepřeje.
• Děti by samozřejmě neměly být svědky sexuálního života svých rodičů, může to pro ně být šok, který neumí emočně zpracovat.
• S dospívajícím byste neměli sdílet podrobné informace z vašeho ani jejich intimního života.
• Mluvit s dospívajícími o způsobech, jak zvládnout tlak od vrstevníků mít pohlavní styk.

Doporučená literatura: Šilerová, L.: Sexuální výchova – Jak a proč mluvit s dětmi o sexualitě, Grada, 2003, ISBN: 80-247-0291-6

Kateřina Schmidová

Katka je přes deset let vedoucí a konzultant Rodičovské linky. Vystudovala Filosofickou fakultu UK, obor sociální práce a sociální politika. Absolvovala komplexní psychoterapeutické vzdělání ve skupinové psychoanalytické psychoterapii na 1. LF UK, supervizní výcvik pro pracovníky v pomáhajících profesí atp. Zajímá se o metody práce s terapeutickým pískovištěm (sand play). Má více než 25letou terapeutickou a poradenskou praxi s rodinami dětí s výchovnými a vztahovými obtížemi, např. v ambulantních zařízeních středisek výchovné péče, Prev-centru nebo krizovém centru pro týrané, zanedbávané a zneužívané děti. Katka přednáší na Evangelické akademii a externě na Evangelické teologické fakultě UK.

Všechny články autora (10)