Poruchy příjmu potravy jsou komplexní a velmi aktuální problematikou týkající se nejen mládeže, ale i dospělých. Článků s varovnými závěry je mnoho, proto bych se ráda věnovala tématu z jiného úhlu pohledu. Onemocnění vzniká na podkladu určitých dispozic, vlastností, některé děti jsou tak ohroženi více. Článek je o perfekcionismu, o potřebě mít vše dokonalé, od známek až po jídelní režim. Pokračovat
I takové dotazy se objevují zcela běžně v průběhu programu Linka bezpečí ve vaší třídě. Stejně jako na telefonu Linky bezpečí, jsou dotazy týkající se sexuality nejčastějším tématem, které si děti volí. Projekt Linky bezpečí má za cíl šíření povědomí o Lince bezpečí a o jejích službách, také ale nabízí ochutnávku témat, která jsou pro žáky a studenty zajímavá, palčivá nebo jinak atraktivní. Jaká to jsou a jaký přístup ukazují lektoři dětem? Pokračovat
Deprese je závažné psychické onemocnění a zdaleka jím netrpí jen dospělí. Týká se i dětí a dospívajících. Odlišit ji od smutné nálady nebo vzteku není jednoduché. Ale možné. Neléčená deprese má významný dopad na kvalitu života dětí. Dochází ke ztrátě radosti ze života, nenávisti k sobě, zhoršení vztahů s blízkými, zažívání pocitu osamělosti, sebepoškozování nebo sebevražedným myšlenkám a opakovaným pokusům se zabít. Kdy být na pozoru a jak vyměnit bezmoc za pomoc? Pokračovat
Dny, kdy slovo šikana patřilo fyzicky jen do školních tříd a skříněk, jsou již dávno pryč. S rozmachem technologií se do digitálního světa přesunulo to dobré a zajímavé, ale najdeme v něm i odvrácenou stranu anonymních radovánek a sociálních sítí. V čem je to jiné? Na co si dát pozor? A jak se bránit, když už jste uvízli? Pokračovat
Syndrom zavrženého rodiče (anglicky Parental Alienation Syndrome – PAS) – je jev, kterého si jako první všiml a popsal americký psychiatr R. A. Gardner na počátku 80. let a my jsme se s ním blíže seznámili v předchozích dvou článcích. Dnes se podíváme na to, jak se Syndrom zavrženého rodiče nejčastěji projevuje a také, jaké dopady má na děti v jejich dospělosti. Pokračovat
Řešíte s bývalým manželem či partnerem, jak si co nejšetrněji a nejohleduplněji předávat děti po rozvodu při střídavé péči? Je předávání dětí ve Vašem případě situací plnou stresu, napětí, křiku a pláče či psychosomatických obtíží u všech zúčastněných? Nejste schopni se s partnerem v klidu dohodnout jak, kdy a kde si děti předávat? Rozstěhovali jste se s otcem či matkou svého dítěte těsně po jeho narození, do dnešního dne nemělo s druhým rodičem žádný kontakt a nyní je zájem ze strany druhého rodiče vztah s dítětem navázat? Případně Vás dítě delší dobu nevidělo z důvodu pracovního či zdravotního odloučení. Či dokonce i několik let z důvodu, že Vám Pokračovat
Školní fobie je něco, s čím se řada dětí potýká. Jedná se o velký strach ze školy, školního prostředí, třídního kolektivu či nějaké části dění ve škole. Strach je zdravá a přirozená emoce. Když ale přeroste ve velkou úzkost, začíná omezovat a jako nebezpečné vnímáme i obvyklé situace, pravděpodobně se jedná o fobii. Fobie může mít různé projevy od úzkosti, pláče, strachu ze školy, přes odmítání, chození za školu až po agresivní chování ve škole. Pokračovat
Že si zvláštního jevu, který dostal název Syndrom zavrženého rodiče, jako první všiml, popsal a pojmenoval americký psychiatr Richard A. Gardner na počátku 80. let, víme z prvního dílu. Ten nás se zmíněným jevem seznámil, nastínil důvody, proč se jeden z rodičů uchýlí k této nekalé praktice a zejména naznačil, že se často zapomíná, že pomoci potřebuje nejen dítě, ale také rodič, který je „očerňován“. Pokračovat
Žijeme ve společnosti, jejíž „akceptovatelnou“ součástí se stal sociální jev, který ještě poměrně nedávno byl zcela nepřijatelný a nešťastná manželství byla nucena dále fungovat. ROZVOD. Dnes má každý možnost z nefunkčního manželství odejít. Na druhé straně s sebou tento životní krok přináší zase jiná, zatím třeba i neznámá, úskalí a nepříjemnosti. Jedním z negativních jevů, který se objevil v souvislosti s rozvodem, ale i rozchodem partnerů, kde jsou již děti, je Syndrom zavrženého rodiče. Pokračovat
Pokud jste četli předchozí části (1. díl, 2. díl), nejspíš už víte, jak navázat komunikaci s dítětem, u kterého se Vám zdá, že se trápí. Je možné, že se Vám povedlo dítě podpořit, vyslechnout, že se mu povídáním s Vámi ulevilo. A co víc, máte pocit, že Vám dítě věří a pomalu se Vám svěřuje s věcmi, které ještě nikomu neřeklo. Pro dítě to může být velmi úlevné, pro Vás to ale může skrývat jednu nepříjemnou past… Pokračovat