Pokud jste četli předchozí části (1. díl, 2. díl), nejspíš už víte, jak navázat komunikaci s dítětem, u kterého se Vám zdá, že se trápí. Je možné, že se Vám povedlo dítě podpořit, vyslechnout, že se mu povídáním s Vámi ulevilo. A co víc, máte pocit, že Vám dítě věří a pomalu se Vám svěřuje s věcmi, které ještě nikomu neřeklo. Pro dítě to může být velmi úlevné, pro Vás to ale může skrývat jednu nepříjemnou past… Pokračovat
Lucie Zelenková
Minule jsme se zamýšleli nad tím, jak vůbec dítě oslovit, navázat s ním nějaký kontakt, pokud máte pocit, že ho něco trápí. Podívali jsme se společně na to, že bývá dobré dát dítěti dost času a prostoru, nespěchat s nevyžádanými radami a přistupovat k situaci s otevřeností k tomu, co uslyšíme a respektem k tomu, co chce dítě. Možná že právě teď nechce nic. Ani naše super promyšlené „dospělácké“ řešení. Pokračovat
Lucie Zelenková 
Linka bezpečí denně přijme 400 dětských hovorů, pochopitelně část z nich se týká i vysvědčení. Již tolik neplatí, že pololetí a konec školního roku přináší nával stresu z výsledků. Je dáno větším zaměřením se na průběžné výsledky jak ze strany školy, tak i rodičů. Ale bez povšimnutí toto období na Lince určitě neproběhne. Bojí se děti více špatných známek, nebo vaší reakce? Jste na poslední den školního roku dobře připraveni? Naši odborníci shrnuli 10 rad, jak „přežít“ vysvědčení. Čtěte. Pokračovat
Michaela Pišiová
Blíží se léto, prázdniny… kromě odpočinku čas i na nějaké to dobrodružství, trochu jiné než to „pandemické“. Třeba na letním táboře, u strejdy nebo u babičky. Bez tlaku školních povinností, rodičů nebo hromady kroužků. Možná jste ale už dospělý a na prázdniny u sebe budete mít nějaký čas i dítě, které takříkajíc není vaše. Jste babička, děda či teta, ale také sportovní trenér nebo vedoucí letního tábora. Těšíte se na společně strávený čas, vymýšlíte a plánujete aktivity… jenže ouha. Někdy hned, někdy až po pár dnech vidíte, že dítě jaksi není ve své kůži. Na chvíli se Vám povede ho Pokračovat
Lucie Zelenková 
Distanční výuka, rok zavření doma, stereotyp, neustále se měnící nařízení vlády, ponorka, sociální izolace, strach o zdraví své i svých blízkých, stesk po kamarádech – a to vše bez nějakého deadlinu, jasného data, kdy tohle všechno skončí (a bude líp). Nejistota o stavu budoucnosti. I to je každodenní realita pandemických dní. Jak si mohou přetížené děti a mladiství ulevit? Pokračovat
Pavlína Doležalová 
Mgr. Kateřina Novotná je mladá paní učitelka, která má za sebou mnoho zkušeností s prezenční výukou žáků. V současné době učí čtvrťáky na pražské základní škole. Zároveň je maminkou dvou malých školáků v první a třetí třídě. Poprosili jsme ji, aby se s námi podělila o své zkušenosti učitelky i matky s výukou v posledním roce, kdy se všechno známé a zaběhnuté zčistajasna změnilo a my všichni, učitelé, rodiče, děti, jsme na to museli reagovat. Pokračovat
Hanka Masáková 
Alkohol – nejrozšířenější (a navíc společností tolerovaná) droga. V České republice je něco přes milion uživatelů alkoholu, kteří spadají do kategorie tzv. problematických – a to jsou ještě „jen“ ti, o kterých ze statistik víme. Je otázkou, kolik z nich si uvědomuje strašlivý dopad každodenních hrůz na své děti, které drtivá většina alkoholiků má. I ony ale jednou vyrostou… Pokračovat
Pavlína Doležalová 
Rodičovská linka, která nabízí krizovou pomoc a rodinné poradenství letos slaví dvacet let své činnosti. Dá se říct, že se jedná o projekt, se kterým vyrostla celá jedna generace. Od dob jejího založení, kdy byl provoz 6 hodin týdně, došlo k výraznému nárůstu zájmu o její služby. V současné době poskytují odborníci Rodičovské linky krizové služby na telefonu 12 hodin denně, k dispozici je i emailová poradna a chat. Na lince většinou pracují psychologové s mnohaletou praxí v krizové intervenci a rodinném poradenství. Pokračovat
Kateřina Schmidová 
Panická porucha nebo vysoký pocit úzkosti se projevuje náhlými epizodami intenzivního strachu až hrůzy. Objevují se někdy jako reakce na spouštěč, ale přichází také z ničeho nic. Obvykle trvá několik minut. Někdy se ale může vracet ve „vlnách“, a to i po dobu dvou nebo tří hodin. Pokračovat
Andrea Květoňová 
O výchově dětí bylo napsáno mnoho knih a snad každá matka si vyslechne více či méně vyžádané rady, jak by měla k dítěti přistupovat a jak správně vyřešit ten či onen problém. Bohužel se tyto rady mohou lišit v názoru na to, co je ve výchově správné a také není jisté, zda budou pro konkrétní dítě a konkrétní situaci fungovat. Často můžeme z úst rodičů slyšet: „vyzkoušeli jsme všechno, ale na něj nic neplatí.“ Pokračovat
Anna Komorová 
