Na Lince bezpečí jsme si zcela vědomi vážnosti situace a obav našich dětí a jejich rodičů. Nabízíme základní body, jak vnitřně se situací naložit. Doporučujeme i sdílení letáku, děkujeme. Zároveň platí, že naše služby: dětská Linka bezpečí 116 111 a Rodičovská linka 606 021 021, jsou všem k dispozici. Leták ke sdílení a šíření naleznete zde. Pokračovat
Hynek Harvánek
Linka bezpečí, stejně jako mnoho jiných krizových linek, je tu proto, aby podpořila dítě či mladého člověka, který se ocitl v náročné životní situaci. Potřebuje něco probrat, je zaplavený těžkými pocity a zároveň je připraven nechat si pomoci. Někdy by téma vydrželo i do druhého dne, někdy ne. Nezapomínejme, že o těžkých věcech se těžko mluví. Odhodlání se svěřit může být za 10 minut pryč. Nehledě na vysoce akutní situace typu sebepoškozování nebo chuť se zabít. Proto jsou tu krizové linky, které jsou snadno dostupné právě tehdy a právě tam, kdy to volající potřebuje. A jak dostupná je Linka bezpečí a Pokračovat
Lucie Zelenková
Největší množství růstového hormonu je totiž produkováno v noci. Nejde ale jen o spánek samotný, ale také o usínání v ten správný čas. Což je „včas“. Čím dříve chodí děti spát a čím déle spánek trvá, tím více růstového hormonu tělo vyrobí, zpracuje a dítě tak následně roste. Množství růstového hormonu v těle je dáno naší genetikou. Existují ale také přirozené způsoby, jak jeho produkci můžeme podpořit. Pokračovat
Šárka Kubcová
Mnoho článků na těchto stránkách se zabývá dětmi a jejich rodiči. Popisují, co jedni nebo druzí prožívají, jaké jsou jejich starosti a co může vést k jejich větší radosti. A jak by jim spolu, ve vztahu rodič – dítě mohlo být lépe. Ve vztahu, který pro většinu lidí bývá jedním z těch nejbližších. „Mít dítě“ může někomu znít jako samozřejmost, nemalá část partnerů však zjišťuje, že to zdaleka tak samozřejmé není. Co prožívají ti, kteří by si děti přáli, ale oni ne a ne přijít? O tom bude tento článek. Pokračovat
Anna Komorová
Nikdo z nás rodičů nechce, aby bylo jeho dítě šikanováno. Přesto se to děje a téměř na každé škole se se šikanou setkáme. Pojďme se podívat na to, jak šikanu rozeznat od pošťuchování, čím je typická. Jak jako rodiče můžeme být svému dítěti nápomocní. A co můžeme požadovat po učitelích a vedení školy při systematickém řešení šikany. Pokračovat
Zuzana Karásková Ulbertová
„Cože, na Linku bezpečí můžou volat i dospělí?“ Ano, i když ne tak docela všichni dospělí. Linka bezpečí funguje pro děti a studenty denního studia do 25 let a znamená to, že třeba i dospělý student střední nebo vysoké školy může klidně zavolat. Také jim poskytujeme podporu a pomoc. Podle statistik v tomto roce Linku bezpečí kontaktovalo 10,5 % klientů, kterým je 18 a více [1]. Jaké jsou témata volání, a máme rozdílný přístup při volání s dospělým? Pokračovat
Martina Vávrová
Poruchy příjmu potravy jsou komplexní a velmi aktuální problematikou týkající se nejen mládeže, ale i dospělých. Článků s varovnými závěry je mnoho, proto bych se ráda věnovala tématu z jiného úhlu pohledu. Onemocnění vzniká na podkladu určitých dispozic, vlastností, některé děti jsou tak ohroženi více. Článek je o perfekcionismu, o potřebě mít vše dokonalé, od známek až po jídelní režim. Pokračovat
Kristýna Wohlinová
I takové dotazy se objevují zcela běžně v průběhu programu Linka bezpečí ve vaší třídě. Stejně jako na telefonu Linky bezpečí, jsou dotazy týkající se sexuality nejčastějším tématem, které si děti volí. Projekt Linky bezpečí má za cíl šíření povědomí o Lince bezpečí a o jejích službách, také ale nabízí ochutnávku témat, která jsou pro žáky a studenty zajímavá, palčivá nebo jinak atraktivní. Jaká to jsou a jaký přístup ukazují lektoři dětem? Pokračovat
Zuzana Tupá
Deprese je závažné psychické onemocnění a zdaleka jím netrpí jen dospělí. Týká se i dětí a dospívajících. Odlišit ji od smutné nálady nebo vzteku není jednoduché. Ale možné. Neléčená deprese má významný dopad na kvalitu života dětí. Dochází ke ztrátě radosti ze života, nenávisti k sobě, zhoršení vztahů s blízkými, zažívání pocitu osamělosti, sebepoškozování nebo sebevražedným myšlenkám a opakovaným pokusům se zabít. Kdy být na pozoru a jak vyměnit bezmoc za pomoc? Pokračovat
Zuzana Karásková Ulbertová
