Každý rodič doufá, že tento problém nebude muset nikdy řešit – sebepoškozování vlastního dítěte. Přitom rodičů, kteří tomuto problému čelí, je v posledních letech víc a víc. Nejde však o „módu“, je to projev výrazné psychické nepohody a/nebo psychické křehkosti, který je potřeba společně řešit – dítě i rodič musí tahat za jeden provaz. Pokračovat
Zuzana Karásková Ulbertová
Ptáte se, kde všude a jak jinak se dají využít techniky telefonické krizové intervence? Možná se právě rozhodujete, jestli se přihlásíte na výcvik nebo na některý náš kurz a přemýšlíte, jaké to bude mít pro vás využití. Pokračovat
Radka Liebezeitová
Na Linku bezpečí volávají dospívající či mladí dospělí i s prosbou o radu. Co mám dělat, když….? Prožívají mnohé situace poprvé. Trápí je také složitosti prvních lásek, mívají dotazy na „přežití“ a pochopení rozchodů. Jak jim můžeme my, jako rodiče, pomoct? Pokračovat
Andrea Květoňová
Dle knih je „krize“ obdobím vzniklým v důsledku negativní události nebo souběhu více takových situací. Jsou významně ohroženy kvality života, případně život sám. U nás na Lince bezpečí máme také přesvědčení, že krize může být velkou šancí. Nese potenciál pro pozitivní změnu v životech. I když to bývá během krize i velice bolavé. Tísnivé a dusné, že „jeden by to raději nežil“. Nicméně bez krize není možná žádná zásadní proměna. Pokračovat
Andrea Květoňová
Děti se nás na Lince bezpečí často ptají, jestli by k nám mohly přijít, potkat se s námi osobně. Přestože osobní konzultace neposkytujeme, jedna taková možnost, jak se s námi setkat jinak než na telefonu, přece jen existuje. Jsou jí programy Linka bezpečí ve vaší třídě. Pokračovat
Vlaďka Šnoblová
Na Lince bezpečí odpoledne zazvoní telefon a dovolává se plačící dívka. Něco se stalo doma. Dívka mluví tiše, odmlčuje se, klepe se jí hlas. Byla sama doma s tátou, ale utekla, protože za ní přišel do pokojíčku a sahal na ni. Zase. .. Pokračovat
Tereza Morysková
Dospívající chlapec byl na výletě letního tábora sražen mužem na kole. Bouchl se do hlavy, měl odřené ruce, doširoka otevřené oči, změněný stav vědomí. Vedoucí k němu přišel a řekl: „Ambulance je na cestě“…. “Jsi v šoku“. „Budu tady s tebou“. Chlapec se začal třást, učitel se dotkl jeho paže a klidným hlasem mu sdělil: “ …to je úplně v pořádku…., nech ze sebe všechno vytřást“. Po chvíli se jeho třes změnil v jemné chvění a chlapci ukáplo několik slz. Najednou se spontánně nadechl, rozhlédl se kolem sebe, jako by se chtěl podívat, co se stalo. Vracel se sám k sobě. Pokračovat
Kateřina Schmidová
„Určitě si to nenahráváte? A nikdo se to nedozví, že jsem k vám volal? Neřeknete to nikomu? Nevidíte moje číslo?“ Pokračovat
Peter Porubský
A jak to zvládáš? Nemyslíš na to ještě několik dní? A to pak vedeš další hovory? Já bych tohle teda nedal! S těmito otázkami se setkávám takřka vždy, jakmile se s někým bavím o své práci. A je to pochopitelné, protože v rámci našich směn slýcháme množství tíživých příběhů a přicházíme do styku s celou řadou náročných situací. Odpověď je pro mě vlastně velmi jednouchá – na Lince bezpečí máme skvěle propracovaný systém psychohygieny, který nám dovoluje nechat vše, co potřebujeme tam a neodnášet si to domů. Jak konkrétně tento systém vypadá a které nástroje a možnosti psychohygieny mohou konzultanti na LB využívat, vám Pokračovat
Pavlína Pýchová
Ptáte se: „s čím se děti na Linku bezpečí obracejí?“ Konkrétní příběhy a výpovědi dětí od nás nečekejte. Hlavním prvkem vzájemné důvěry je plnění dohodnutých pravidel. Pro nás to znamená ctít anonymitu všech, co se k nám dovolají, nebo napíší. Vše zůstává za dveřmi Linky bezpečí. Pojďme se však podívat na obecný příklad, s kterým se můžeme u nás setkat… Pokračovat
Kateřina Lišková
