Omyly a mýty o Lince

1. 6. 2017 4 minuty čtení
12-18 let 4-6 let 7-11 let

Diskuse pod nedávným příspěvkem Linky bezpečí na Facebooku mě inspirovala k tomu zamyslet se nad omyly a bludy, které o Lince bezpečí kolují. Je přirozené, že lidi mají zkreslené představy o fungování neziskových organizací a je potřeba neustále vysvětlovat, jak naše služby reálně probíhají. Tak schválně, najdete si tady svou mylnou představu o lince? 🙂

Pokud jste neziskovka, tak tam pracujete dobrovolnicky, zdarma…

Možná budete překvapeni, ale práce na Lince bezpečí je naším zaměstnáním. Máme tady pracovní smlouvu a dostáváme mzdu. Konzultanti musí mít odpovídající vzdělání, které ukládá přísně zákon o sociálních službách. A protože své práci lidi na Lince bezpečí věří a mají jí rádi, jsou ochotni pracovat za mnohem nižší peníze, než je tomu v soukromém nebo i státním sektoru.

Děti si z vás stejně jenom dělají legraci…

Část hovorů je skutečně velmi vtipných a zábavných – děti si chtějí koupit u nás např. stěrače na ponorku. My těmto hovorům říkáme testovací. Ze zahraničních výzkumů na dětských linkách důvěry je totiž prokázáno, že dítě, které se chce svěřit, si potřebuje linku vyzkoušet – otestovat dokonce vícekrát. Až pak, když si otestují naši důvěryhodnost, se dokážou svěřit se svými problémy.

I když říkáte, že jsou hovory anonymní, telefony přece vidíte.

Hovory na Linku bezpečí jsou anonymní, to znamená, že konzultant nevidí žádné telefonní číslo. Hodně dětí začíná své povídání na lince právě s dotazem, zda-li je hovor skutečně anonymní, jestli jeho číslo vidíme, nebo ne. V situacích, kdy je vhodné zapojit do řešení další instituce, necháváme rozhodnutí o vystoupení z anonymity na dítěti. Řídíme se pravidlem, že pouze vyžádaná a správně načasovaná pomoc je dobrá pomoc. Jedinou výjimkou, kdy anonymitu telefonního čísla překročíme, je ohrožení života nebo zdraví. V takovém případě kontaktujeme Policii ČR, která má právo vyžádat si od operátora telefonní číslo, nebo dokonce polohu telefonu dítěte.

Posíláte na rodiny sociálku a odebíráte děti.

Lidi si nás občas představují jako paní „sociálku Zubatou“ z filmu Kolja. V absolutní většině hovorů o týrání nebo zneužívání se snažíme s dítětem hledat v jeho okolí vhodnou osobu, která může být nápomocná při řešení situace a poskytnout zastání a ochranu dítěte. Pokud chce dítě vystoupit z anonymity, poskytne nám své údaje a popisuje trestné činy, musíme kontaktovat další instituce. Ty pak mohou situaci prošetřit přímo na místě. V roce 2016 jsme takto kontaktovali další instituce 50krát.

Jste proti rodičům, dceři jsem řekla, že jí nový mobil teď nekoupím a ona hned, že zavolá na Linku bezpečí.

Rodiny se snažíme propojovat a obnovovat nefungující komunikaci. Rodiče jsou jedni z prvních osob, na které se v hovorech ptáme.  Ano, máte pravdu, děti informujeme o jejich právech, které jsou sepsané v mezinárodně uznávaném dokumentu nebo v českých zákonech. Ale, řekněme si pravdu. Skutečně si myslíte, že budeme s 13letou dívkou, která chce na diskotéku do půlnoci, vymýšlet způsob, jak zákaz rodičů obejít a říkat jí, že má právo na zábavu a nový mobil? V takových hovorech od nás zazní, že rodiče rozhodují o tom, do kdy může být dítě venku a co mu koupí. Dítěti necháváme prostor ventilovat např. zklamání, smutek, zlost, pocit nespravedlivosti.

Jste státní instituce, dárce nepotřebujete…

Právní forma Linky bezpečí je zapsaný spolek. Stát nás historicky podporuje v částkách, které tvoří 30 až 50 % našeho rozpočtu. Zbylé prostředky (cca 10 milionů) si musíme zabezpečit každý rok sami. Od nadací, firem i individuálních dárců. Jako samostatná organizace máme své představenstvo, dozorčí radu a samozřejmě i členskou schůzi.

Jooo…neziskovka  – to je určitě nějaký tunel

V poslední době se začaly lavinově šířit nenávistné komentáře směrem k neziskovým organizacím. Ano, existují i účelově založené neziskovky, které nám dobré jméno nedělají. Ale házet všechny do jednoho pytle je příliš jednoduché. Účetnictví Linky bezpečí každý rok prochází auditem mezinárodní auditorské firmy Mazars a takové vyúčtování státních dotací musí sedět vždy na halíř. Schválené výroční zprávy jsou potom ke stažení na našem webu http://spolek.linkabezpeci.cz/o-nas/ke-stazeni/vyrocni-zpravy/.

Zaujal vás tento příspěvek?

Nenechte si ujít i další zajímavá témata, kterým se Peter Porubský na Lince bezpečí věnuje.

Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Linka bezpečí vás potřebuje

Dětem a mladým lidem můžeme být neustále nablízku díky lidem, jako jste Vy. Podporujte nás pravidelně!

Další možnosti podpory

Peter Porubský

Peter od roku 2010 zastává pozici vedoucího Linky bezpečí, služby, která dětem a mladým lidem v krizi pomáhá zdarma již 23 let. Vystudoval biologii a psychologii na Univerzitě Konštantína Filozofa v Nitře. Při studiu pracoval na Detské lince záchrany. Absolvoval psychoterapeutický výcvik SUR. Od roku 2003 žije v Praze, kde se věnuje činnosti v neziskových organizacích. Pracoval jako vedoucí KC Sananim a na odboru prevence MŠMT.

Všechny články autora (9)