Mami, tati, mám depku

27. 10. 2021 5 minut čtení
12-18 let 4-6 let 7-11 let

Deprese je závažné psychické onemocnění a zdaleka jím netrpí jen dospělí. Týká se i dětí a dospívajících. Odlišit ji od smutné nálady nebo vzteku není jednoduché. Ale možné. Neléčená deprese má významný dopad na kvalitu života dětí. Dochází ke ztrátě radosti ze života, nenávisti k sobě, zhoršení vztahů s blízkými, zažívání pocitu osamělosti, sebepoškozování nebo sebevražedným myšlenkám a opakovaným pokusům se zabít. Kdy být na pozoru a jak vyměnit bezmoc za pomoc?

Z čeho se rodí deprese?

Příčinou může být například nezpracované trauma, jako je dlouhodobě náročná situace v rodině, vážná nemoc blízké osoby nebo šikana. Vliv má také dědičnost a dispozice k depresi. U dospívajících může být depresivita častěji spojena s hormonálními změnami v pubertě a nejistotou, zmatkem či ztrátou smyslu a hledání sebe sama v průběhu dospívání. Silný vliv mají také sociální sítě a s nimi spojená frustrace, úzkosti a deprese plynoucí z porovnávání se s „pseudodokonalostí“ prezentovanou na sítích.

To, co depresi odlišuje od smutné nálady, je dlouhé trvání obtíží – v řádu měsíců, nejasná příčina nebo trvání obtíží i přes probírání náročné, stresující situace a podpory při jejím řešení.

Oproti vzteku jde o konstantní stav a nepomáhají dřívější strategie, které pomáhaly zvládnout stres. Vztek je emoce s rychlým nástupem a odezněním. Ve vzteku menší děti mohou „za trest“ s rodiči mluvit o sebevraždě. Vztek tudíž může a nemusí být příznakem deprese. Je třeba vždy vnímat kontext. Přesto sebevražedný myšlenkám dáváme vždy významnou váhu a nezlehčujeme je.

Kdy by měli být rodiče na pozoru?

  • pokud nastane trvalá změna chování
  • ztráta zájmu o koníčky
  • poruchy spánku
  • nechuť k jídlu
  • apatie
  • sebepoškozování
  • sebevražedné myšlenky
  • slova o tom, že nic nemá smysl

Děti chrání rodiče

Přijde vám to jako paradox? Přesto se to stává. Rodiče tak vůbec nemusí tušit, co se s jejich dítětem děje nebo dokonce, že trpí depresí. Zejména citlivé a empatické děti, a děti, které jsou vedeny k nadměrné ohleduplnosti nechtějí své rodiče zatěžovat. Nechávají si pocity pro sebe a nesvěřují se.

Také v rodinách, kde je nakupeno hodně starostí a problémů najednou, děti nechtějí přidělávat další starosti. Ochranitelství se může vyskytnout také v rodinách s perfekcionistickými a vznětlivými rodiči: tady se děti chtějí vyhnout kritice a křiku a bojí se rodičům svěřit.

Jak tedy mohou nejlépe pomoci sami rodiče?

  • Nebagatelizovat a nezaměňovat například ztrátu zájmu za lenost.
  • Vyslechnout, nabízet opakovaně povídání, vyjádřit pochopení.
  • Ujistit děti o podpoře a pomoci, „spolu to zvládneme“, „najdeme řešení“.
  • Nabídnout návštěvu psychologa a normalizovat ji třeba takto:

Stejně jako jdeme se zlomenou rukou k lékaři, je na místě jít se zlomenou a bolavou duší k psychologovi.“

Kdy je čas na psychologickou pomoc

Po několika týdnech až měsících, kdy se aktivně snažíme dítě podpořit a pomoci mu, avšak efekt a úleva nepřichází. Jiná situace je v případě, kdy dítě mluví o sebevraždě či se dlouhodobě sebepoškozuje. To je pak na místě vyhledat psychologa co nejdříve. 

Péče o zraněnou duši

V rámci léčby deprese se nabízí psychoterapie (léčba rozhovorem) a farmakoterapie (medikace – léčba léky). Statistiky ukazují, že nejlepší výsledky u deprese, a vlastně u vážnějších psychických obtíží obecně, přináší kombinace psychoterapie a medikace. Pokud je dítěti psychicky hodně těžko, předepíší se léky na začátku léčby, aby se vytvořila kapacita a vůle k docházení na psychoterapii. Léky se tak často předepisují jen na přechodnou dobu. Při lehké depresi může stačit psychoterapie sama o sobě.

Je medikace bezpečná?

Moderní antidepresiva jsou bezpečná. Mají malé vedlejší účinky. Efekt nastupuje nejdříve po 14 dnech, většinou však během 4 – 6 týdnů. Někdy se hledá vhodné dávkování nebo lék. Proto je třeba být trpěliví a vydržet. Doporučuje se mít vždy na zřeteli, že antidepresiva se nasazují i vysazují postupně, a to vždy na doporučení lékaře. Minimalizují se tím vedlejší účinky jako zhoršení pozornosti, útlum, zploštění emocí.

Kdy se dostaví efekt psychoterapie?

Při psychoterapii je rychlost efektu hodně individuální, záleží na původu a příčinách deprese. Rozhodně ale nelze čekat dlouhodobé výsledky za jedno, dvě sezení – už po nich však může nastat krátkodobější úleva (na několik hodin až dnů). Záleží také na intenzitě terapie, zda se dochází 1x týdně či 1x za 14 dnů, většinou první efekty zhruba po 10 sezeních. Psychoterapie se zaměřuje na zpracování traumat a změnu nefunkčních programů, rozvoj sebevědomí, práci s emocemi, hledání a zpevňování opor a psychohygieny.

Pokud jako rodiče, či starostliví dospělí řešíte téma deprese u dětí ve vašem okolí, neváhejte se obrátit na naši Rodičovskou linku, dětem a dospívajícím nabídněte Linku bezpečí. Alespoň pro začátek…

Tématu se s autorkou článku věnujeme i v podcastu Na tenké Lince:

Neváhejte se poradit na Rodičovské lince. Věděli jste, že s námi můžete komunikovat i prostřednictvím CHATu?

Zaujal vás tento příspěvek?

Nenechte si ujít i další zajímavá témata, kterým se Zuzana Karásková Ulbertová na Lince bezpečí věnuje.

Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Linka bezpečí vás potřebuje

Dětem a mladým lidem můžeme být neustále nablízku díky lidem, jako jste Vy. Podporujte nás pravidelně!

Další možnosti podpory

Zuzana Karásková Ulbertová

Zuzka je vystudovaná psycholožka (FSS MU Brno), která pracuje na Lince bezpečí jako krizová interventka již od roku 2002. Zároveň pracuje jako konzultantka Rodičovské linky. Několik let strávila jako psycholožka v pedagogicko-psychologické poradně. Přes 10 let provozuje svou poradenskou praxi s dospělými i dětskými klienty. Vedle telefonické i přímé práce s klienty se věnuje i e-mailovému poradenství. Zuzka je matkou dvou dcer, které jsou pro ni každodenní inspirací i „školou života“.

Všechny články autora (3)