Kontrolované dýchání aneb dýcháním do bezpečí

24. 4. 2018 5 minut čtení
0-3 roky 12-18 let 4-6 let 7-11 let

Dýchání je neoddělitelnou součástí našeho života. I přes to, že je s námi neustále, většina z nás by dokázala na prstech jedné ruky spočítat, kolikrát si svůj dech v průběhu dne uvědomí. Přenesení naší pozornosti k této zautomatizované činnosti, nám může v mnoha situacích velmi pomoci. Je však důležité, naučit se v těchto chvílích pracovat se svým dechem správně. S tím, abychom si tuto dovednost osvojili, nám může pomoci (mimo jiné) i metoda kontrolovaného dýchání.

O co se jedná?

Dýchání do břicha, kontrolované dýchání, zklidňující dýchání – to vše jsou pojmy, označující jeden z možných způsobů, jak dýchat. Jedná se o techniku, která pomáhá korigovat náš psychický i fyzický stav. Pokud je dýchání prováděno správně, dodává tělu energii, prospívá zdraví a navozuje pocit relaxace. Z fyziologického hlediska se při tomto typu dýchání zapojuje nejvíce bránice a břišní svalstvo.

Ve kterých situacích dýchání pomáhá

Každý z nás jistě zažil nějakou stresovou situaci. Zkuste si vzpomenout, co se v té chvíli dělo s vaším dechem. Pokud zažíváme stres, naše dýchání se zrychlí a je mělké. Povrchní dýchání jde pak ruku v ruce s tím, že se stres prohlubuje a my nejsme schopni konstruktivně myslet. Takto náročné stavy zažíváme i ve chvílích, kdy jsme nervózní, vyděšení nebo nás svírá úzkost. Právě tehdy se může stát dech naším velkým pomocníkem.

Jak na to?

První věcí, kterou byste měli udělat, je zajistit si pohodlnou pozici vleže nebo vsedě. Co se týče polohy vleže, doporučuje se ležet na zádech, nejlépe na pevné podložce. Tato poloha je vhodná zejména pro ty, kteří se metodu teprve učí. Pokud vám to bude příjemné, můžete pro větší koncentraci zavřít oči. Položte si ruku na břicho nebo si do něj lehce zapíchněte natažený ukazováček s prostředníčkem. To vám pomůže kontrolovat si, zda dýchání provádíte správně. Jakmile je vám v pozici příjemně, přichází na řadu samotné dýchání. Začínáme hlubokým nádechem, jenž je prováděn nosem. Při správném provedení by se dech měl dostat do břicha, což se projeví jeho nafouknutím. Položená ruka se začne zvedat, zapíchnuté prsty budou vytlačeny. Poté se na jednu až dvě sekundy zastavte a následně proveďte výdech ústy (případně i nosem). Při výdechu se břicho vrací do původní pozice. Snažte se jak nádech, tak výdech provádět zpomaleně. Můžete si pomoci počítáním v duchu na čtyři doby (první – druhá – třetí – čtvrtá). Pokud se chceme zklidnit, měl by být výdech dvakrát tak delší než nádech. Cvičení provádějte několikrát za sebou.

Na co si dávat pozor

  • Ačkoliv se jedná o velmi jednoduchou techniku, je potřeba ji trénovat – nejen ve stresových situacích, ale také v klidu a pravidelně.
  • V průběhu cvičení se ujistěte, že je váš dech plynulý, ne trhaný.
  • Nevzdávejte to po pár minutách, někdy je potřeba pro zklidňující účinek vyčkat delší dobu.
  • Mějte na paměti, že každý z nás má dech jiný, a proto si najděte takové tempo, které bude příjemné vám.

Děti a zklidňující dýchání

I s dětmi můžete metodu zklidňujícího dýchání trénovat. Mnohdy to pro ně bývá dokonce snadnější, jelikož po narození dýcháme zdravým způsobem všichni a až později se mění naše dýchací návyky v méně efektivní. V tréninku můžete využít několika pomůcek, díky nimž dítěti lépe demonstrujete, co po nich chcete. Například jde o představu balónku v břiše, který se při nádechu nafukuje a při výdechu naopak vyfukuje. U vydechování pak můžeme dítě pobídnout, aby si představovalo svíčku, kterou má sfouknout.

Zklidňující dýchání na Lince Bezpečí

Když jsem prvně z úst svých zkušenějších kolegů slyšela, že bych za jistých okolností mohla s klienty dýchat, trochu mě to vyděsilo. Já, která sama dýchám špatně, mám doprovázet někoho dalšího? A jak to vůbec bude takhle přes telefon probíhat? Nebude to divný?  Všechny mé obavy však spadly v momentě, kdy se mi klientka začala brekem tak zajíkat, že první věc, která mi proběhla hlavou byla: „To chce dýchat!“ Dívce jsem reflektovala, že slyším, jak se jí špatně dýchá a navrhla dýchání společné. Sebe i klientku jsem dostala do pohodlné polohy a začala korigovat nádechy a výdechy. Po několikrát zopakovaném cyklu se dívce ulevilo (a mě vlastně také). V průběhu hovoru si pak sama o společné dýchání řekla. Od té doby mám tuto techniku velmi v oblibě a ráda ji předávám klientům, kteří jí následně mohou sami aplikovat. Dechová cvičení neprovádíme jenom s klienty, ale také je praktikujeme během směn sami na sobě.

 

Zaujal vás tento příspěvek?

Nenechte si ujít i další zajímavá témata, kterým se Pavlína Pýchová na Lince bezpečí věnuje.

Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Linka bezpečí vás potřebuje

Dětem a mladým lidem můžeme být neustále nablízku díky lidem, jako jste Vy. Podporujte nás pravidelně!

Další možnosti podpory

Pavlína Pýchová

Pavlína na Lince bezpečí pracuje od srpna 2017 jako konzultantka a současně s tím studuje 2. rokem psychologii na PedF UK. Od roku 2011 se zabývá dobrovolnictvím – v rámci něj se setkávala s různým typem klientů – mentálně a tělesně postižení, děti v pěstounských rodinách, senioři, děti s PAS. S dětmi má rovněž zkušenost z rodinného centra a také z domácnosti, do které docházela jako chůva. Zajímá ji psychosomatika a práce s lidmi v akutní krizi. Ve volném čase si ráda zacvičí jógu nebo zajezdí na in-linech.

Všechny články autora (2)