Blíží se léto, prázdniny… kromě odpočinku čas i na nějaké to dobrodružství, trochu jiné než to „pandemické“. Třeba na letním táboře, u strejdy nebo u babičky. Bez tlaku školních povinností, rodičů nebo hromady kroužků. Možná jste ale už dospělý a na prázdniny u sebe budete mít nějaký čas i dítě, které takříkajíc není vaše. Jste babička, děda či teta, ale také sportovní trenér nebo vedoucí letního tábora. Těšíte se na společně strávený čas, vymýšlíte a plánujete aktivity… jenže ouha. Někdy hned, někdy až po pár dnech vidíte, že dítě jaksi není ve své kůži. Na chvíli se Vám povede ho Pokračovat
Lucie Zelenková 
Distanční výuka, rok zavření doma, stereotyp, neustále se měnící nařízení vlády, ponorka, sociální izolace, strach o zdraví své i svých blízkých, stesk po kamarádech – a to vše bez nějakého deadlinu, jasného data, kdy tohle všechno skončí (a bude líp). Nejistota o stavu budoucnosti. I to je každodenní realita pandemických dní. Jak si mohou přetížené děti a mladiství ulevit? Pokračovat
Pavlína Doležalová 
Čtvrté video je na světě! V roce 2021 pokračuje práce na projektu pasivního/video poradenství na Lince bezpečí. Nové video se týká tématu rizik na internetu. Je poprvé zpracováno trochu odlišně, a to formou animace. Může tak oslovit opravdu všechny děti a mladé lidi, pro které je online svět běžnou a v současné době již i nezbytnou součástí života. Poutavě zpracované video je rychlou a bezpečnou cestou, jak získat prvotní informace, co si počít, když jsou děti v nesnázích. Pokračovat
Hanka Masáková 
Mgr. Kateřina Novotná je mladá paní učitelka, která má za sebou mnoho zkušeností s prezenční výukou žáků. V současné době učí čtvrťáky na pražské základní škole. Zároveň je maminkou dvou malých školáků v první a třetí třídě. Poprosili jsme ji, aby se s námi podělila o své zkušenosti učitelky i matky s výukou v posledním roce, kdy se všechno známé a zaběhnuté zčistajasna změnilo a my všichni, učitelé, rodiče, děti, jsme na to museli reagovat. Pokračovat
Hanka Masáková 
Alkohol – nejrozšířenější (a navíc společností tolerovaná) droga. V České republice je něco přes milion uživatelů alkoholu, kteří spadají do kategorie tzv. problematických – a to jsou ještě „jen“ ti, o kterých ze statistik víme. Je otázkou, kolik z nich si uvědomuje strašlivý dopad každodenních hrůz na své děti, které drtivá většina alkoholiků má. I ony ale jednou vyrostou… Pokračovat
Pavlína Doležalová 
Sex a erotika už dávno nejsou jen soukromou doménou dvou dospělých lidí, kteří se za zavřenými dveřmi ložnic věnují intimním chvílím. V dnešní době různými způsoby zdokumentovaná nahota „létá“ ve virtuálním světě naprosto nekontrolovatelně. Co je ale ještě mnohem horší, než fotka spoře oblečeného těla? To, když naplno a bez rozmyslu odhalíte své bezpečí a vystavíte se tak všanc komukoli, kdo jde zrovna okolo. Pokračovat
Pavlína Doležalová 
Dny, kdy slovo šikana patřilo fyzicky jen do školních tříd a skříněk, jsou již dávno pryč. S rozmachem technologií se do digitálního světa přesunulo to dobré a zajímavé, ale najdeme v něm i odvrácenou stranu anonymních radovánek a sociálních sítí. V čem je to jiné? Na co si dát pozor? A jak se bránit, když už jste uvízli? Pokračovat
Pavlína Doležalová 
Panická porucha nebo vysoký pocit úzkosti se projevuje náhlými epizodami intenzivního strachu až hrůzy. Objevují se někdy jako reakce na spouštěč, ale přichází také z ničeho nic. Obvykle trvá několik minut. Někdy se ale může vracet ve „vlnách“, a to i po dobu dvou nebo tří hodin. Pokračovat
Andrea Květoňová 
O výchově dětí bylo napsáno mnoho knih a snad každá matka si vyslechne více či méně vyžádané rady, jak by měla k dítěti přistupovat a jak správně vyřešit ten či onen problém. Bohužel se tyto rady mohou lišit v názoru na to, co je ve výchově správné a také není jisté, zda budou pro konkrétní dítě a konkrétní situaci fungovat. Často můžeme z úst rodičů slyšet: „vyzkoušeli jsme všechno, ale na něj nic neplatí.“ Pokračovat
Anna Komorová 
V dalším článku věnovaném vícečetným rodinám bych se chtěla zaměřit na způsoby, kterými mohou rodiče aktivně podporovat dobré vztahy mezi dětmi. Připomínám, tak jak jsem to popsala v předchozích dvou článkách, že všechny děti potřebují, aby si jich rodiče všímali a dávali jim najevo svou náklonnost a přijetí. Počáteční a zcela přirozené soupeření dětí o náklonnost a pozornost rodičů postupně nahradí při dobrém vedení pocit sourozenecké soudržnosti, vzájemného porozumění a respektu. Jak takového cíle dosáhnout? Pokračovat
Ludmila Boková 
