Během minulých měsíců pandemie otřásla našimi zaběhanými zvyklostmi a jistotami. I školní vzdělávání utrpělo velkou ránu. Nezůstal kámen na kameni a bylo třeba se přizpůsobit ze dne na den. Z počátečního zmatku vykrystalizovaly nové alternativní možnosti. Přestože se řada rodin ocitla ve velmi obtížné životní situaci, můžeme z takové krize vyjít moudřejší. Vzít si to, co se ukazuje jako zajímavé, přínosné, užitečné a pohřbít to zbytné. Jako při každé transformaci. Pokračovat
Hana Nečina Vaníčková 
V tomto článku navazuji na úvod do tématu spletitých vztahů ve vícečetných rodinách (viz můj článek Vícečetné rodiny, šance a rizika). Zaměřuji se v něm na období tří až čtyř let po příchodu nového dítěte do rodiny. Mým cílem není podat návod jak ošetřit starší dětí v prvních týdnech při tak velké změně, to totiž většina rodičů velmi dobře zvládá. Spíše bych chtěla poukázat na některé náročné situace a jejich rizika, když miminko odroste a začne se aktivně ucházet o své místo v rodině. Konflikty mezi sourozenci a jejich soupeření o pozornost rodičů jsou přirozené a zdravé, potíže však může Pokračovat
Ludmila Boková 
Každý ví, že děti pláčou. Každý ví, že i to jeho dítě bude plakat. Přesto však lidé bývají intenzitou a četností pláče svého malého kojence zaskočeni, o čemž svědčí množství publikací na téma „jak dítě utišit“. Ani já jsem na tom nebyla jinak. Každovečerní pláč mého několikaměsíčního syna mě vedl k hledání „zaručených způsobů“, jak pláč zastavit. A během tohoto hledání jsem narazila na knihu, která na dětský pláč pohlíží z trochu jiného úhlu pohledu. Autorka totiž tvrdí, že utišení pláče není ten cíl, ke kterému bychom měli směřovat. Pokračovat
Anna Komorová 
Vyrůstat ve větší rodině je skvělé. Taková rodina je vzhledem ke své vztahové složitosti a pestrosti každodenního života výborným prostředím pro trénink komunikace, respektu, odpovědnosti, soudržnosti, empatie a smyslu pro spravedlnost – když se to povede. Může však také být prostředím, kde dochází k mnoha psychickým zraněním. Ta pak mají vliv na chování dětí a do budoucna I na způsob, jímž se vztahují k sobě i k druhým lidem. Pokračovat
Ludmila Boková 
Linka bezpečí, z. s. začala v roce 2019 pracovat na novém projektu pasivního poradenství. Práce na tomto projektu pokračuje i v roce 2020 videm na téma: kdo je psycholog a kdo psychiatr. Pokračovat
Hanka Masáková 
Čeho se nejčastěji bojíme? Ztráty zdraví, nákazy nemocí, neúspěchu, odmítnutí, změny, neznáma, bolesti, různých signálů, které čteme jako ohrožující (i když třeba ve skutečnosti nejsou), zesměšnění, zážitku frustrace (pocitu, že nedostaneme, co jsme čekali), nejrůznějších dalších ztrát, smrti a dalších. Pokračovat
Andrea Květoňová 
Také s touto otázkou k nám na Linku bezpečí klienti volají. Nevědí, jak celou situaci uchopit. Začnou se třeba nemocnému i vyhýbat, protože netuší, jak jinak se chovat. Zde je pár tipů, jak můžeme nemocné podpořit nebo jim alespoň být tak blízko, jak to oni, resp. jejich nemoc dovolí. Pokračovat
Andrea Květoňová 
Obracejí se na nás klienti s dotazem, jak poznají, zda oni nebo někdo jim blízký má depresi? O depresi se nemluví lehko. Je to vážná nemoc, kterou je nutno léčit. Má těžké, často vleklé projevy. Pojďme se na to podívat. Pokračovat
Andrea Květoňová 
Současná situace spojena s opatřeními proti šíření COVID-19 přináší nové okamžiky a klade větší nároky na každého z nás. Denně je Linka bezpečí připravena pomáhat vašim dětem. Podpořte své děti, aby využili Linku bezpečí. Pro rodiče nabízíme pomoc v podobě Rodičovské linky u které jsme dočasně upravili provozní dobu. Pokračovat
Hynek Harvánek 
Milí rodiče, dovedeme si představit, že dnes, kdy čelíme nákaze koronavirem, neprožíváte jednoduché období. Musíte zajistit chod domácnosti, vést děti při domácím vyučování, a do toho mnoho z Vás pracuje z domova. Posíláme Vám pár doporučení, jak tento čas zvládnout co nejlépe. Pokračovat
Kateřina Schmidová 
