Rodičovská autorita. Pravidlo 3Z.

Výchova dětí (zejména těch malých) se neobejde bez různých zákazů a většina rodičů čas od času po svých dětech něco chce, tedy má na ně různé požadavky. Nehospodárným a nedůsledným používáním zákazů nebo příkazů se rodiče mohou připravovat o svou autoritu. Ve svém článku bych chtěla stručně uvést, co si pod rodičovskou autoritou představuji, a nabídnout první ze dvou pravidel, která jsem na základě svých zkušeností z práce s rodiči zformulovala a která by měla budování rodičovské autority napomáhat, lépe řečeno předcházet jejímu oslabování.  Dnes se tedy zaměřím na používání zákazů. Pokračovat

„Nemám žádné kamarády“ aneb Když je dítě outsider

Jedním z velmi častých hovorů na Lince bezpečí je téma potíží při navazování přátelství a následné samoty. Věta „Nemám žádné kamarády“ se ozývá ze sluchátka na Lince bohužel velmi často. Jaké jsou možnosti a jaké limity pomoci dětem v podobné situaci?  Pokračovat

Jak odpovídat dětem na jejich zvídavé otázky o sexu?

Znáte to? Jedete se svým dítkem v autobuse a ono, aby si procvičilo právě naučená písmenka, čte nápisy na obchodech. A ejhle, slabikuje: „SEX SHOP! Mamíí, co to je ten sex?“. Autobus utichne, aby si vás vychutnal, a vy rudnete a rudnete. Zmůžete se pouze na: „Eeeee, nic. No a co jste měli na oběd ve škole?“ Pokračovat

Přenos traumatu na další generace

V průběhu některých hovorů na Rodičovské lince mám občas pocit, že jsem svědkem nejen hovoru s volajícím, ale i s jeho několika předešlými generacemi. Stává se, že rodiče statečně reflektují svoji potřebu své děti fyzicky trestat či je ponížit. Sami vědí, že jejich chování není v pořádku, ale někdy je v nich tolik vzteku, že si nemohou pomoci. Jako by to nebyli oni. Často se ze svého chování obviňují a hledají jeho příčinu. Ukazuje se, že jak se chovají oni ke svému dítěti, tak se k nim chovali i jejich rodiče. V těchto případech často doporučujeme vhodnou dlouhodobější psychoterapii. Pokračovat

Co radí Rodičovská linka v době pololetního vysvědčení?

Potíže s prospěchem, záškoláctví, vztahy dětí s učiteli, problémy spjaté se školní docházkou. To je jen zlomek témat, které řeší odborníci na Rodičovské lince. V souvislosti s dotazy, které rodiče, ale i pedagogové nejčastěji pokládají, jsme vyzpovídali Kateřinu Schmidovou, vedoucí Rodičovské linky. Pokračovat

Linka bezpečí se v roce 2017 zaměřila na šikanované děti

Rok 2017 znamenal pro Linku bezpečí nový start s velkou chutí pomáhat dětem a rodičům nejen prostřednictvím telefonu. Vedení se ujala nová ředitelka s jasnou vizí, Soňa Petrášková. Pokračovat

Strašit, nebo nestrašit?

S příchodem prosince se každý rok objeví diskuze o tom, nakolik děti strašit čertem. Většina odborníků se shoduje, že spíše nestrašit. Rozhodně zážitek vyvážit vlídným projevem Mikuláše a anděla. Tak jak to tedy udělat? Zachovat tradici a pozvat si tuto vyhlášenou partičku domů? Nebo spíše využít různých hromadných akcí? Anebo jen nechat dárky za oknem? Pokračovat

Mé roky s Linkou bezpečí

Linka bezpečí je dle mého názoru fenomén. Troufám si tvrdit, že o málokteré neziskové organizaci panuje mezi laickou i odbornou veřejností takové povědomí. Je to zcela určitě dobrým PR, dlouholetou tradicí, stabilitou na poli neziskového sektoru a především smysluplností služby, která je naprosto jedinečná. Bez lidí, kteří jsou ochotní věnovat Lince kousíček, kousek nebo rovnou celý kus svého života, by to ale nikdy nešlo. Pokračovat

Cože? Někdo tě šikanuje?

„Mně se nějak nechce do školy…“ Je nedělní podvečer, právě chystáte večeři a myšlenkami už jste pomalu u nadcházejícího týdne, který vás čeká. Skoro si ani nevšimnete, že se vaše dcera došourala do kuchyně, postává a pokukuje po vás. A pak přijde klasická věta. „Mami, mně není dobře. Asi nemůžu jít zítra do školy..“ Mohlo by se zdát, že vytáhnutí teploměru a prozkoumání nejrůznějších fyzických symptomů situaci vyřeší. Je tomu ale opravdu tak? Pokračovat

Moje dítě volá na Linku bezpečí. Selhal jsem jako rodič?

 „Ukliď si ve svém pokoji. Říkám ti to už po třetí. Dokud tam nebude pořádek, nejdeš ven.“ Ledový pohled dvanáctileté dcery je doprovázen ještě mrazivější větou: „Zavolám na Linku bezpečí.“ A odchází do svého pokoje. Vy doufáte, že jen uklízet. Nechává vás stát za zavřenými dveřmi v němém úžasu a vám běží hlavou celá řada barvitých scénářů a myšlenek, co asi bude následovat. Co to znamená? Bude si na mě stěžovat? Pochybil jsem někde? Proč to neřekne mně? Co když přijde sociálka? Pokračovat

Zaujaly vás naše příspěvky?

Nenechte si ujít i další zajímavá témata, kterým se na Lince bezpečí věnujeme.