Vztahy v rodině významným způsobem ovlivňují emoční vývoj dítěte a podílejí se na utváření vzorců chování, na základě kterých bude dítě v budoucnu řešit své vlastní životní situace a problémy. Harmonické a trvalé rodinné vztahy nevzniknou ze dne na den, ale je potřeba na nich pracovat. A na co se ve vztahu k dítěti zaměřit? Pokračovat
Regina Jandová 
O prázdninách se nám na Lince bezpečí pravidelně zvyšuje počet hovorů, které se týkají sexuálního vyzrávání. Více volného času a prázdninové lásky sebou samozřejmě přinášejí zvědavost, otázky, ale i problémy. Věděli jste například, že o prázdninách vedeme každý den až dva hovory na téma těhotenství? Pokračovat
Peter Porubský 
Za posledních 10 let se na nás obrátilo kvůli sexuální orientaci nebo identitě 5872 dětí. Zhruba tolik obyvatel má Moravský Krumlov. Jenom za letošní rok to bylo k dnešnímu dni 280 dětí. Jeden by si řekl, co ty děti v dnešní době vlastně řeší? Vždyť jsme docela tolerantní národ. Máme i registrované partnerství. Za to, že jsi gay nebo lesba tě nikdo nezavře. Ale… Pokračovat
Peter Porubský 
Začátek letních prázdnin se nedal na Lince přehlédnout. Děti začaly volat mnohem častěji dopoledne, najednou jsme víc a víc mluvili o sexu, do detailu probírali, jak se dělá těhotenský test a kdy tak bývají ty plodné dny. Řešili jsme lásky a mluvili o šikaně na letních táborech. Ano, prázdniny jsou tady! Pokračovat
Tereza Morysková 
Obecně se setkáváme s názorem, že příčinou psychických problémů je především naše minulost, tedy přesněji řečeno dětství. Pokud jsme byli jako děti něčemu vystaveni nebo o něco ochuzeni, odráží se to i v dospělosti. Je samozřejmě nezpochybnitelné, že traumatické zážitky z dětství a prostředí, ve kterém vyrůstáme na nás zanechávají nesmazatelnou stopu. Ovšem můžeme být v dospělosti šťastní bez ohledu na to, co jsme prožili? Na tuto otázku se snaží, ve své knize „Nikdy není pozdě na šťastné dětství“, odpovědět finský psychoterapeut Ben Furman a zároveň dokázat, že přestože na nás naše zážitky mají velký vliv, nejsme vězni vlastní minulosti. Pokračovat
Regina Jandová 
Sebepoškozování je fenomén, se kterým se na Lince bezpečí výrazněji setkáváme až v posledních několika letech. Zhruba před dvaceti lety, kdy jsem na lince začínala, se toto téma vůbec neobjevovalo. A nyní? Zejména v písemném kontaktu se děti s tímto problémem svěřují velmi často. Téměř každý chat se k tomuto tématu nakonec stočí. Děti, s kterými si povídám o potížích, nejprve „oťukají“, jestli si mohou dovolit přiznat i toto. Často se objevuje…“ono to není to hlavní, o čem si s vámi chci psát“. Pokračovat
Kateřina Lišková 
Víte, jaký je rozdíl mezi psychologem a psychiatrem? A jak do toho zapadá psychoterapeut? Co to znamená, když vám někdo doporučí navštívit psychologickou pomoc? Co očekávat, když se někam objednáte? Kam se objednat, když potřebujete péči o vlastní duši? A co nám často brání tomu, abychom pomoc vyhledali? Zapomeňte na úpisy krví! Tahle péče je nezávazná. Pokračovat
Tereza Dufková 
Rozvod není akt, který můžeme považovat za něco, co naším životem jen tak bezbolestně projde a týká se rodičů i dětí. Je součástí naší životní cesty, má své zákonité fáze, které by však měly mít někde konec. Je často provázen šokem, že se vztah rozpadá a mění se vše, na co jsme byli zvyklí. Následně by se měla dostavit emoční reakce (v podobě vzteku a lítosti atp.), která je důležitá pro hojení našeho zranění a ztráty. V poslední řadě by mělo dojít k vyrovnání se se situací rozvodu a přesměrování energie do nového života. Pokračovat
Kateřina Schmidová 
Přineslo vám dítě domů vysvědčení, které se vám nelíbí? Ruku na srdce, je to vlastně tak trochu i vaše vysvědčení. Nemá smysl na dítě křičet nebo mu dávat domácí vězení. Naopak byste ho měli ocenit za to, co mu šlo a budovat pozitivní postoj k dalšímu vzdělávání. Doba prázdnin je ideální čas zamyslet se nad tím, jak dítě ke vzdělávání motivovat. Nenuťte ho, aby se ve stanu nebo u rybníka věnovalo Matematice pro druhý ročník základních škol. Dá se najít mnohem zábavnější forma. Pokračovat
Peter Porubský 
O Lince bezpečí víte a také víte, že jednou z možností, jak se s ní dostat do kontaktu, je pomocí telefonátu. Dokážete si však představit, jak může vypadat takový hovor? Umíte si představit, jak může vypadat několik prvních slov a co všechno se z nich dá „vyslyšet“? Můžete si myslet, že přece hodně záleží na tom, jakého konzultanta dítě zrovna potká na druhé straně, ale jak to má takový konzultant, co naopak sleduje on již v úvodu hovoru? Pokračovat
Klára Záplatová 
