Sexting – chyba na obou stranách

Nedávno jsme Vás seznámili s pohledem Linky bezpečí na téma internetových predátorů. Reakcí jsme obdrželi několik a není divu. V dnešní době je „on-line“ komunikace nedílnou součástí života většiny lidí. Stále častěji tímto způsobem komunikují i děti. Mezi sebou, se svými rodiči … potud je vše více než v pořádku a velmi užitečné. Pomyslný zlý pán se z dobrého sluhy informačních technologií stane ve chvíli, kdy zapomeneme na úskalí, která tento způsob komunikace může přinášet. Pokračovat

Když dva prožívají totéž, není to totéž

„Každé dítě je originál, má své potřeby. Ničemu neprospěje, když budeme různé  reakce svých dětí na tutéž situaci srovnávat. Jen to buduje řevnivost a konflikty mezi nimi navzájem a bariéru nepochopení mezi námi a dětmi.“ Pokračovat

Omyly a mýty o Lince

Diskuse na veřejnosti mě inspirovala k tomu zamyslet se nad omyly a bludy, které o Lince bezpečí kolují. Je přirozené, že lidi mají zkreslené představy o fungování neziskových organizací a je potřeba neustále vysvětlovat, jak naše služby reálně probíhají. Tak schválně, najdete si tady svou mylnou představu o lince? 🙂 Pokračovat

Nástěnka zpětné vazby od dětí

Na Lince bezpečí máme několik nástěnek. Jsou to pro nás celkem důležité prostory pro sdílení různých informací, nápadů nebo třeba kontaktů na další organizace. Dnes se chci ale věnovat především jedné z nich – je to nástěnka se vzkazy a poděkováními od klientů (dětí). A věřte, je to velká „nabíječka baterek“ hnací motor, který nám vždy připomene smysluplnost a užitečnost naší práce. Pokračovat

Mám strach o své dítě. Co když se mu něco stane?

Asi mi dáte za pravdu, že často už od momentu, kdy žena otěhotní, se o své dítě začíná bát. Nejde o nic patologického, ale o běžné obavy ve smyslu: aby bylo zdravé, aby bylo spokojené a nedělo se mu nic zlého. Tento strach vychází z fyziologické potřeby své dítě chránit, aby přežilo. Někdy se ale rodiče potýkají s obavami, které omezují jejich běžné fungování a také velkou měrou ovlivňují zdravý vývoj dítěte. Pokračovat

Proč je dobré se nevyhýbat tématům a článkům o smrti

Aneb, když se děti ptají a dospělí bojí. Na rovinu si můžeme říct, že smrt a strach ze smrti není zrovna čtenářsky atraktivní téma. Jenže když se začne ptát a bát syn nebo dcera, je na čase vytáhnout hlavu z písku a čelit realitě. Koneckonců smrt je jediná jistota, kterou v životě máme a můžeme se spolehnout, že se s ní všichni časem setkáme. Před ní tedy neutečeme. Jak o smrti mluvit, je však mnohdy nejasné. Obzvlášť, pokud dotazy na toto téma nekončí a přechází v obavu a úzkost. Být připraven, znamená nebýt zaskočen.  Pokračovat

Kdo je u vás doma „pánem“?

„Mám pocit, že žiju skrze svého sedmiletého syna. Všechno co prožívá on, prožívám i já. Jsme tak spojení, že spolu sdílíme pocity, prožitky.  Když se mu něco přihodí, nesu to hůř než on. Všechna jeho trápení prožívám jako jeho vlastní. Moje duševní rozpoložení zcela závisí na tom, jak se cítí on.“ Pokračovat

Mám malé dítě a jsem s ním doma na rodičovské

Na Rodičovskou linku se ozývají také ženy, které jsou doma s malými dětmi na rodičovské. Volávají s různými tématy, ale často tato témata mají něco společného. Své děti milují, hodně jim obětují, a ochotně o ně pečují. Chtějí pro své děti jen to nejlepší. Na rodičovské se ale cítí unavené, dny jsou jeden jako druhý. Zažívají ze sebe a ze životní situace zklamání. Pokračovat

O ZÁVISLOSTECH aneb CO DĚLAT, KDYŽ NA NĚČEM (ZÁ-)VISÍM?

Dnes o problému ze skupiny nejtěžších, o závislostech! Lékaři je označují jako nemoc, závažnou duševní poruchu. Léčba závislostí je dlouhým a bolestným procesem. Může však vést ke svobodě! Ačkoliv závislost přichází do života plíživě a nenápadně, sama od sebe nikdy nezmizí. Je třeba proti ní zabojovat. Pokračovat

Učitel ubližuje mému dítěti… Co mám dělat?

V Lidových novinách se nedávno objevil článek „ Děti šikanují učitele ve třetině základních škol“. Data a informace v článku rozhodně nechci zpochybňovat, ale ráda bych nabídla pohled na situaci ve školách z jiné strany. Na Rodičovskou linku se poměrně často obracejí rodiče, jejichž dítě (případně skupina dětí) trpí přístupem pedagoga. A to už od mateřské školy. Leckdo by mohl namítnout, že jsme při telefonické nebo e-mailové krizové intervenci odkázáni pouze na jednostranné informace. To je pravda, nicméně takhle jednoduše to ze stolu smést nelze. Pokračovat

Zaujaly vás naše příspěvky?

Nenechte si ujít i další zajímavá témata, kterým se na Lince bezpečí věnujeme.