Distanční výuka, rok zavření doma, stereotyp, neustále se měnící nařízení vlády, ponorka, sociální izolace, strach o zdraví své i svých blízkých, stesk po kamarádech – a to vše bez nějakého deadlinu, jasného data, kdy tohle všechno skončí (a bude líp). Nejistota o stavu budoucnosti. I to je každodenní realita pandemických dní. Jak si mohou přetížené děti a mladiství ulevit?

Duševní zdraví v pandemii

Deprese, rozvoj různých psychických obtíží, výkyvy nálad, strach, nejistota, nuda. S tím vším se musí dnešní děti vyrovnávat, kromě obvyklých školních i domácích povinností a vlastních témat. Hrozí také vyšší riziko rozvoje nejrůznějších závislostí, například na internetu, sociálních sítích či počítačových hrách, neboť jsou k tomu nyní více než „dobré“ podmínky. Mladiství jsou již nějakou dobu nuceni komunikovat výhradně online formou, což s sebou nese zdravotní i psychické následky – častější bolesti hlavy a zad, méně pohybu a také zpřetrhání sociálních kontaktů s kamarády a spolužáky, které byly do loňského roku běžnou součástí školní docházky i náplní volného času. Není tedy divu, že i emoční projevy nabírají na intenzitě v rámci celé škály: od smutku, pocitů bezmoci, strachu až po hněv, vztek a agresi. Některé děti se uzavřou do sebe, jiné řeší svou situaci pomocí alkoholu či jiných návykových látek a další naopak potřebují upoutat na sebe pozornost. Mezi nejhorší dopady tíživého tlaku aktuální situace stále spadá i zvýšené riziko sebevražd či sebepoškozování dospívajících a dětí.

Zásady psychohygieny platí 2x tolik!

Prevence duševního zdraví je poslední rok více než důležitá a rozhodně se vyplatí. Vždy je lepší se snažit problémům předcházet, a vyhnout se jim, než potom hasit jednotlivé dopady, z nichž některé mohou být i fatální. Je proto důležité dále dodržovat psychohygienické zásady a vlastní (byť třeba lehce situací pozměněný) režim. Neexistuje jednotný návod, který by stoprocentně zabíral všem. Je to spíše o hledání a zkoušení toho, co pomáhá zrovna konkrétnímu dítěti. Jednotlivé kroky pak vychází z osobnosti dítěte, a z toho jak je zvyklé řešit náročné situace a velký podíl má i styl výchovy a celková atmosféra v rodině (především to, jak jsou nastaveny vztahy mezi rodiči a dětmi, jaká míra důvěry a otevřenosti v rodině panuje). Existuje také pár tipů, které může (nejen) dítě vyzkoušet v případě, že se necítí dobře.

Můžeš zkusit:

• MYSLET POZITIVNĚ: To se snadno řekne, ale je dokázáno, že když je člověk optimistický a dělá věci, které mu dávají smysl, zvládá nepříznivé situace o něco lépe, než když bude odevzdaný a neustále na všechno naštvaný. Hledej každodenní maličkosti, které tě těší!
• DÁT NAJEVO SVÉ EMOCE: Pandemie je náročná pro všechny, nemá smysl si hrát na to, že ne, že je všechno v pořádku a nic se vlastně neděje. Neboj se projevit to, že jsi smutný nebo nejistý, zmatený či naštvaný a rozladěný. Je to zcela přirozené a máš plné právo na své emoce.
• SVĚŘIT SE NĚKOMU BLÍZKÉMU: Řekni o tom, jak se máš někomu, komu věříš, koho máš rád a on tebe. Může to být sourozenec, rodiče nebo kamarád či babička s dědou. Promluv s nimi a třeba se vám společně podaří vymyslet, co by šlo dělat, aby ses cítil/a lépe!
• ODPOČÍVAT: Dopřej si prostor sám/sama pro sebe, pro relax, pauzu na něco, co děláš rád/a. Dělej každý den aspoň chvíli něco, co tě baví. Je nesmírně důležité umět síly také dočerpat, dobít baterky. Škola i jiné povinnosti ti potom půjdou mnohem lépe!
• VYBÍRAT SI INFORMACE: Nevěř všemu, co se na internetu píše nebo v televizi říká a nenech se zahltit neustálým přívalem informací, které na nás číhají úplně všude. Zkus si místo negativních zpráv o covidu přečíst hezký článek nebo nějakou knížku, která je ti milá. Nebo se jdi raději projít dál od počítače a telefonu, třeba někam do přírody.
• HÝBAT SE: Pohyb je dobrý jak pro mysl, tak pro tělo. Zvol si takový druh sportu nebo pohybu, který ti sedí – chceš tancovat, běhat, skákat nebo máš radši projížďku na kole/bruslích?

Pavlína Doležalová

Psycholožka PhDr. Pavlína Doležalová se specializuje na poradenství, koučování a krizovou intervenci dospělých dětí alkoholiků. Pomáhá jim zvládat psychosomatické obtíže, překonat obavy ze životních změn a efektivně řešit různá náročná rozhodnutí. Je průvodcem dospělých dětí ve vztazích, v nichž se obvykle potýkají s nedůvěrou, také v otázkách vlastního sebevědomí a identity nebo v práci, kde mají tendenci podléhat workoholismu. Další informace můžete nalézt na jejím webu: www.zarivenitro.cz

Všechny články autora (5)