Distanční výuka, rok zavření doma, stereotyp, neustále se měnící nařízení vlády, ponorka, sociální izolace, strach o zdraví své i svých blízkých, stesk po kamarádech – a to vše bez nějakého deadlinu, jasného data, kdy tohle všechno skončí (a bude líp). Nejistota o stavu budoucnosti. I to je každodenní realita pandemických dní. Jak si mohou přetížené děti a mladiství ulevit?

Duševní zdraví v nelehkých časech

Deprese, rozvoj různých psychických obtíží, výkyvy nálad, strach, nejistota, nuda. S tím vším se musí dnešní děti vyrovnávat, kromě obvyklých školních i domácích povinností a vlastních témat. Hrozí také vyšší riziko rozvoje nejrůznějších závislostí, například na internetu, sociálních sítích či počítačových hrách, neboť jsou k tomu nyní více než „dobré“ podmínky. Mladiství jsou již nějakou dobu nuceni komunikovat výhradně online formou, což s sebou nese zdravotní i psychické následky – častější bolesti hlavy a zad, méně pohybu a také zpřetrhání sociálních kontaktů s kamarády a spolužáky, které byly do loňského roku běžnou součástí školní docházky i náplní volného času. Není tedy divu, že i emoční projevy nabírají na intenzitě v rámci celé škály: od smutku, pocitů bezmoci, strachu až po hněv, vztek a agresi. Některé děti se uzavřou do sebe, jiné řeší svou situaci pomocí alkoholu či jiných návykových látek a další naopak potřebují upoutat na sebe pozornost. Mezi nejhorší dopady tíživého tlaku aktuální situace stále spadá i zvýšené riziko sebevražd či sebepoškozování dospívajících a dětí.

Zásady psychohygieny platí 2x tolik!

Prevence duševního zdraví je poslední rok více než důležitá a rozhodně se vyplatí. Vždy je lepší se snažit problémům předcházet, a vyhnout se jim, než potom hasit jednotlivé dopady, z nichž některé mohou být i fatální. Je proto důležité dále dodržovat psychohygienické zásady a vlastní (byť třeba lehce situací pozměněný) režim. Neexistuje jednotný návod, který by stoprocentně zabíral všem. Je to spíše o hledání a zkoušení toho, co pomáhá zrovna konkrétnímu dítěti. Jednotlivé kroky pak vychází z osobnosti dítěte, a z toho jak je zvyklé řešit náročné situace a velký podíl má i styl výchovy a celková atmosféra v rodině (především to, jak jsou nastaveny vztahy mezi rodiči a dětmi, jaká míra důvěry a otevřenosti v rodině panuje). Existuje také pár tipů, které může (nejen) dítě vyzkoušet v případě, že se necítí dobře.

Můžeš zkusit:

• MYSLET POZITIVNĚ: To se snadno řekne, ale je dokázáno, že když je člověk optimistický a dělá věci, které mu dávají smysl, zvládá nepříznivé situace o něco lépe, než když bude odevzdaný a neustále na všechno naštvaný. Hledej každodenní maličkosti, které tě těší!
• DÁT NAJEVO SVÉ EMOCE: Pandemie je náročná pro všechny, nemá smysl si hrát na to, že ne, že je všechno v pořádku a nic se vlastně neděje. Neboj se projevit to, že jsi smutný nebo nejistý, zmatený či naštvaný a rozladěný. Je to zcela přirozené a máš plné právo na své emoce.
• SVĚŘIT SE NĚKOMU BLÍZKÉMU: Řekni o tom, jak se máš někomu, komu věříš, koho máš rád a on tebe. Může to být sourozenec, rodiče nebo kamarád či babička s dědou. Promluv s nimi a třeba se vám společně podaří vymyslet, co by šlo dělat, aby ses cítil/a lépe!
• ODPOČÍVAT: Dopřej si prostor sám/sama pro sebe, pro relax, pauzu na něco, co děláš rád/a. Dělej každý den aspoň chvíli něco, co tě baví. Je nesmírně důležité umět síly také dočerpat, dobít baterky. Škola i jiné povinnosti ti potom půjdou mnohem lépe!
• VYBÍRAT SI INFORMACE: Nenech se zahltit neustálým přívalem informací, které na nás číhají úplně všude. Věnuj zprávám jen pár minut denně pro základní informace. Zkus si místo negativních zpráv přečíst hezký článek nebo nějakou knížku, která je ti milá. Nebo se jdi raději projít dál od počítače a telefonu, třeba někam do přírody.
• HÝBAT SE: Pohyb je dobrý jak pro mysl, tak pro tělo. Zvol si takový druh sportu nebo pohybu, který ti sedí – chceš tancovat, běhat, skákat nebo máš radši projížďku na kole/bruslích?

Pavlína Doležalová

Psycholožka PhDr. Pavlína Doležalová se specializuje na poradenství, koučování a krizovou intervenci dospělých dětí alkoholiků. Pomáhá jim zvládat psychosomatické obtíže, překonat obavy ze životních změn a efektivně řešit různá náročná rozhodnutí. Je průvodcem dospělých dětí ve vztazích, v nichž se obvykle potýkají s nedůvěrou, také v otázkách vlastního sebevědomí a identity nebo v práci, kde mají tendenci podléhat workoholismu. Další informace můžete nalézt na jejím webu: www.zarivenitro.cz

Všechny články autora (9)