Jak postupovat, když je moje dítě ve škole šikanované

5. 9. 2017 6 minut čtení
12-18 let 7-11 let

Počet hovorů na téma šikana ve škole na Lince bezpečí i na Rodičovské lince vzrůstá. Domnívám se, že je ještě pořád velké procento rodičů, kteří si nejsou jisti tím, jak v těchto případech postupovat. Je velmi důležité vědět, že vyšetřování šikany ze strany školy má své zákonité postupy a jejich nedodržování může výsledek zásadně negativně ovlivnit. Sama jsem pracovala s nespočtem třídních kolektivů, kde se objevovala počáteční i pokročilá stádia šikany. Mé zkušenosti byly někdy velmi překvapující v tom, co vše se může ve třídách stát, a co je schopno vedení školy „přehlédnout“. V tomto článku nabízím doporučení, jak v těchto případech postupovat. Nenechte se ovlivnit strachem vašeho dítěte

Dítě, které prožívá šikanu, je často pochopitelně zmatené, stydí se mluvit o svém ponížení a především má velký strach z toho, že agresoři své chování ještě znásobí. Z důvodu tohoto strachu mají děti tendenci svým rodičům bránit v tom, aby vyhledali jakoukoliv účinnou pomoc. Není vhodné s dítětem uzavírat tajemství typu „to víš, že to nikdy ve škole neřeknu, protože by to bylo ještě horší“. V některých případech to už ani horší být nemůže. Je důležité nenechat se ovlivnit strachem dítěte a uvědomit si, že máte povinnost ho především ochránit. Dítě většinou od vás očekává nějaký aktivní krok, proto vám to říká, i když má strach. Doporučuji se ho ptát co nejkonkrétněji na to, co se ve škole děje. (např. Co se stalo? Jak se to stalo? Kdo u toho byl? …), abyste měli jasné argumenty pro jednání se školou.

Nechoďte si vyřizovat účty s agresorem či  rodiči agresora

Ze zkušenosti vím, že někteří rodiče mají tendenci pod tlakem svých emocí vzít situaci do vlastních rukou. Častou chybou, které se rodiče dopouští je, že osloví přímo dítě, které je označeno za agresora nebo jeho rodiče. Rodič agresora v mnoha případech své dítě hájí a postaví se proti vám, např. tím, že vaše dítě je to, které ve třídě provokuje a celou situaci spouští, a tudíž si za to může samo. Agresor může na základě této informace ovlivnit svědky a následně ztížit vyšetřování ve škole. V neposlední řadě riskujete přímé napadení ze strany rodiče agresora (psychické, fyzické). Z tohoto důvodu doporučuji vše řešit pouze v přímé spolupráci se školou. Sdělení situace na společných třídních schůzkách vidím též jako rizikové. Moje zkušenost je, že se často nic nevyřeší. Komunikace rodičů je často obrazem komunikace dětí ve třídě, tj. rodiče agresorů se postaví proti rodičům oběti.

Důležitost přípravy na jednání se školou

Než začne rodič jednat, je důležité si uvědomit, že za šikanu ve školním prostředí odpovídá škola, která by se měla řídit metodickým pokynem MŠMT a mít vypracované postupy pro vyšetřování šikany. Na jednání se školou by se měl rodič řádně připravit a seznámit se s metodickým pokynem MŠMT a školním řádem. Pokud si rodič není jistý, je možné se před vstupem do školy poradit s odborníky, např. na Rodičovské lince, v pedagogicko-psychologické poradně. Doporučuji i písemnou přípravu či dopis s konkrétním popisem situace ve třídě (např. dne 3. 5. o velké přestávce byl můj syn napaden spolužákem Janem Procházkou, který mu nejdřív slovně vyhrožoval a poté ho dvakrát kopl do břicha ….). Dopis předáte učiteli či řediteli školy s žádostí o písemnou reakci. V té můžete žádat informaci o tom, jak bude zajištěna ochrana vašeho dítěte. Je vždy výhodnější, když na jednání jdou oba rodiče, protože rodiče vstupují do školního prostřední většinou bez znalosti, že škola je svým způsobem uzavřeným systém, s vlastními pravidly a především s různými postoji a zkušenostmi jednotlivých učitelů. Rodiče většinou netuší, co se ve třídě, škole odehrává a mohou narazit na obrannou reakci ze strany pedagogů typu („že vše je pod kontrolou, nebo že jejich dítě je problémové“). Pokud máte jasné důkazy, nenechte se uchlácholit a požadujte vyšetřování.

Co může rodič požadovat nebo odmítnout.

Jak jsem již zmínila, škola by měla mít vypracované zásady jak postupovat.

  • Nejdřív musí odhadnout stádium šikany (stupeň rozvinutí šikany, kterých je pět). K prvnímu a druhému stádiu se uplatňuje jiný přístup než k dalším třem – pokročilejším.
  • V případě potřeby by se měla škola obrátit na odborníky v této problematice (centra primární prevence, pedagogicko-psychologické poradny).
  • Proces vyšetřování by měl být utajen a předem naplánován, aby agresoři neměli čas zastrašovat svědky.
  • Nejdřív by měla škola vyslechnout vaše dítě, poté svědky a následně agresory.
  • Nikdy by škola neměla dopustit, aby v rámci vyšetřování svědci či oběť byli konfrontováni s agresory (např. typu: „ tak si kluci podejte ruce a bude vše fajn“). Vy jako rodiče se proti tomu můžete postavit.
  • Po vyšetřování by měl být popsán jasný výstup a následná opatření. Třída a všichni účastníci by měli být informováni, že situace byla prošetřena a uzavřena.
  • Následně je vhodné zařadit preventivní program se záměrem obnovit pozitivní vztahy ve třídě.
  • V případě, že vedení školy opakovaně odmítá přijmout zodpovědnost za řešení šikany, nebo se přesvědčíte o tom, že jejích postup je nestandardní a neprofesionální, máte možnost se obrátit na:
  • zřizovatele školy

Zřizovatelem školy může být obec, svazek obcí nebo kraj, církev, soukromá právnická osoba

Českou školní inspekci

Přijímat stížnosti jsou povinna všechna pracoviště ČŠI. Stížnost lze podat ústně (sepíše se záznam), poštou a prostřednictvím e-mailu. Stížnosti podávané telefonicky ČŠI nepřijímá. Stížnosti se dle věcné příslušnosti ČŠI postoupí k prošetření. Stížnost musí být vyřízena do 30dnů od podání.

Pokud se situace ve škole i po vašem opakovaném upozornění neřeší a vy vstupujete se školou do boje, doporučuji zvážit míru únosnosti pro dítě a změnit školu. Boj se školou na úkor psychického zdraví dítěte skutečně nedoporučuji.

Kateřina Schmidová

Katka je přes deset let vedoucí a konzultant Rodičovské linky. Vystudovala Filosofickou fakultu UK, obor sociální práce a sociální politika. Absolvovala komplexní psychoterapeutické vzdělání ve skupinové psychoanalytické psychoterapii na 1. LF UK, supervizní výcvik pro pracovníky v pomáhajících profesí atp. Zajímá se o metody práce s terapeutickým pískovištěm (sand play). Má více než 25letou psychoterapeutickou a poradenskou praxi s rodinami dětí s výchovnými a vztahovými obtížemi, např. v ambulantních zařízeních středisek výchovné péče, Prev-centru nebo krizovém centru pro týrané, zanedbávané a zneužívané děti. Katka přednáší na Evangelické akademii a externě na Evangelické teologické fakultě UK.

Všechny články autora (4)

Zaujal vás tento příspěvek?

Nenechte si ujít i další zajímavá témata, kterým se Kateřina Schmidová na Lince bezpečí věnuje.

Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů.