Jak mluvit s dětmi o rozvodu

27. 3. 2017 7 minut čtení
12-18 let 4-6 let 7-11 let

Velmi často se na naší Rodičovské lince setkáváme s dotazy rodičů, jak mají mluvit s dítětem o rozvodu či rozchodu. Ukazuje se, že pro mnoho rodičů to je velmi citlivé téma a některým působí problém s dítětem na toto téma rozhovor zahájit. Někteří se cítí provinile a nechtějí věc otvírat, jiní nevědí, jak na to. Jednoduchý recept, jak dítěti sdělit, že se rodiče rozvádějí, popsat nelze, protože vždy záleží na povahových rysech, vnímavosti a citlivosti dítěte. Důležitý vliv má stupeň rozpadu manželství či kde se právě nachází rodič v procesu vyrovnávání se s rozvodem.

Děti většinou tuší, že se u vás doma něco děje

Uvědomme si, že i velmi malé děti většinou tuší, že se doma něco děje. Představa, že děti nevnímají atmosféru nezvládnuté a hluboké krize směřující k rozpadu manželství, je velmi mylná. Děti strádají více tím, když nevědí, co se děje, mají zmatek v duši či cítí nejistotu. Proto je velmi důležité s nimi o rozvodu mluvit a příliš neotálet.

V tuto chvíli je důležité si uvědomit, že ať řekneme cokoliv, neřekneme to dobře, jelikož jsme většinou poslové špatných zpráv. Zprávu o rozvodu můžeme dítěti podat různě. Mějme na paměti, že cokoliv dítěti sdělujeme, činíme kvůli němu, ne kvůli sobě. Je důležité být opatrní, abychom dítě nezatáhli do manipulativních „her“, které rodiče v době rozvodu někdy hrají. Dítěti nikdy nelžeme, což znamená, že mu říkáme celou a úplnou pravdu, a to i přestože rozvádějící se rodiče mohou mít každý svou „pravdu“.

Kdo dětem sdělí, že se rozvádíme

Na počátku rozvodu se velmi často stává, že se rodiče přou, kdo by měl informaci o tom, že se rozvádějí, dítěti sdělit. Ze zkušenosti vím, že rodiče tuto situaci velmi často používají jako jednu z manipulací k tomu, aby vyvolali u druhého pocity viny např. sdělením typu „tak mu běž vysvětlit, proč od nás odcházíš“.

Očekává se, že informaci o rozvodu je povinen dítěti sdělit iniciátor rozvodu. Což pro dítě není podstatné. Je důležité, aby mu definitivní rozhodnutí sdělil ten, kdo dokáže tuto skutečnost dítěti předat nejvhodnějším způsobem a nemusí to být zrovna iniciátor. Zahraniční publikace doporučují, že je vhodnější, aby informaci dětem sdělovali svorně oba rodiče. Dle mého názoru to platí jen v těch výjimečných případech, kdy jsou schopni se rodiče domluvit a kde lze vyloučit následující hádku či napětí.

Kdy a kde je ten správný čas na sdělení

Další nejčastější otázkou je, kdy dítěti sdělit, že se rodiče rozvádějí. Představa, že čím později, tím lépe, je velký omyl. Je důležité, aby se dítě informaci dozvědělo od svých rodičů a ne pokoutně a filtrovaně od různých osob v náznacích typu: „Ten tvůj slavný tatínek není tak “svatý“, jak se zdá, ta tvoje maminka si ten život uměla ale zařídit“.

Vhodné načasování sdělení neexistuje a čekat na situaci, až z toho bude mít dítě rozum, je nesmyslné. Dítě má být informováno v situaci, kdy je jasně rozhodnuto, že rozvod proběhne. S informací je třeba počkat v době manželské krize či v době, kdy se rodiče rozhodují, zda se rozvedou či nikoliv. Diskutovat s dítětem o tom, zda se má rodič rozvést či nikoliv a klást na jeho bedra spoluzodpovědnost za rozhodnutí, které musí udělat rodič sám za sebe, je výchovně nepřípustné. Problematickou otázkou zůstává situace, kdy rozhovor o rozvodu patří k opakované formě komunikace mezi manželi a je součástí jejich hádek. Tam je důležité se se sdělením neukvapovat, počkat a dítě zbytečně neděsit. Spornou otázkou také je, kdy se jeden z manželů rozvádět nechce a druhý ano. Optimální variantou by bylo počkat, až druhý dospěje k poznání, že manželství udržet nejde a ani to nemá smysl – a pak o tom povědět dítěti. Což je v praxi nemožné.

Místo, kde sdělit dítěti, že se rodiče rozvádějí, je vhodné volit s ohledem na dítě. Jedná se především o místo, kde se dítě cítí dobře, např. jeho pokoj. Nedoporučuje se sdělovat tuto informaci na dovolené, na výletě, zkrátka na místě, které by mohlo být celoživotně spojeno s touto situací. Ne příliš vhodné je to v situaci, kdy rodič své dítě poprvé vezme k moři a tam mu řekne, že se bude s druhým rodičem rozvádět.

Jak a co byste měli dětem sdělovat

Zůstává otázka, jak a co mají rodiče dítěti sdělit. Je potřeba mluvit především klidně a způsobem, který v dítěti nevyvolává úzkost. Nemá smysl dítěti složitě vysvětlovat, proč došlo k rozvratu manželství a jak to všechno v rodině probíhalo. Na druhou stranu neznamená, že by měli rodiče mlčet a „suše“ dítěti fakt rozvodu oznámit. Pokud má druhý rodič mimomanželský styk a dítě se na něj zeptá, je potřeba dítěti nelhat. Sdělení by mělo být vyvážené. Není vhodné dítěti rozvodovou situaci popisovat v „bodrých“ konturách, že není nic „příjemnějšího“ než rozvod rodičů, protože bude doma více místa, klidu, pohody a dítě získá svůj pokoj. Nebo situaci zlehčovat tím, že dnes se rozvádí téměř každé manželství, takže je jejich rozvod zcela normální záležitostí. Tímto sdělením se většinou rodiče snaží zahnat svoji úzkost. Na druhou stranu je dobré, aby dítěti neposkytovali přemrštěné katastrofické scénáře a vize typu „už nikdy maminku neuvidíme, nikdy už to nebude takové jako dřív“.

Velmi důležité je si uvědomit, že v takto náročných situacích poskytují rodiče informace více mimoslovně než slovy. To znamená sdělovat dítěti, že je vše bez problémů s očima plnýma slz, není úplně uklidňující. Je lepší mluvit zcela otevřeně, popř. pojmenovat svoje pocity. Dítěti mohou rodiče například sdělit: „přestali jsme si rozumět, nechceme žít v hádkách a domluvili jsme, že tatínek u nás už nebude bydlet, samozřejmě, že tě má moc rád, proto jsme se domluvili na tom, že se spolu můžete vidět kdykoliv to bude možné“. Od osmi let věku dítěte můžeme používat obrat rozchod či rozvod.

Použitá literatura:
Pláňava, I.: Jak se nerozvádět, Grada, Praha 1994

Zaujal vás tento příspěvek?

Nenechte si ujít i další zajímavá témata, kterým se Kateřina Schmidová na Lince bezpečí věnuje.

Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Linka bezpečí vás potřebuje

Dětem a mladým lidem můžeme být neustále nablízku díky lidem, jako jste Vy. Podporujte nás pravidelně!

Další možnosti podpory

Kateřina Schmidová

Katka je přes deset let vedoucí a konzultant Rodičovské linky. Vystudovala Filosofickou fakultu UK, obor sociální práce a sociální politika. Absolvovala komplexní psychoterapeutické vzdělání ve skupinové psychoanalytické psychoterapii na 1. LF UK, supervizní výcvik pro pracovníky v pomáhajících profesí atp. Zajímá se o metody práce s terapeutickým pískovištěm (sand play). Má více než 25letou terapeutickou a poradenskou praxi s rodinami dětí s výchovnými a vztahovými obtížemi, např. v ambulantních zařízeních středisek výchovné péče, Prev-centru nebo krizovém centru pro týrané, zanedbávané a zneužívané děti. Katka přednáší na Evangelické akademii a externě na Evangelické teologické fakultě UK.

Všechny články autora (6)

Titulní fotografii v tiskové kvalitě si můžete stáhnout zde.