Já chci štěňátko!

13. 3. 2017 4 minuty čtení
0-3 roky 4-6 let 7-11 let

Přeje si vaše dítě pejska? Váháte, jestli mu ho máte, nebo nemáte pořídit? Zajímá vás, s čím je dobré při takovém rozhodování počítat a jak o celé záležitosti s dítětem mluvit? V kolika letech je vhodné dítěti čtyřnohého parťáka pořídit? V článku najdete argumenty pro i proti pořízení pejska a na závěr několik tipů.

Mamííí, tatííí, já chci štěňátko!

Tak tohle je věta, kterou si asi vyslechne leckterý rodič. A nejedno dítko nám pak volá na Linku bezpečí s tím, že jeho přání nebylo vyhověno. Občas i nějaká ta slzička ukápne. Ale co si vlastně má zodpovědný rodič, pokud sám není nadšeným „pejskařem“, s takovým dětským přáním počít? Má uvěřit místopřísežným prohlášením potomka, že se o pejska bude starat, venčit ho, krmit a cvičit, že po něm bude uklízet loužičky i nějaké ty méně vábné následky občasných psích trávicích potíží? Má se dítko pokusit přesvědčit logickými argumenty, že takový pejsek, to je fůra práce a zodpovědnosti, tak na dvanáct, patnáct, nebo i víc let a kdo se o něj pak bude starat, až jeho „dětský páníček“ vyroste a půjde na vysokou, odjede na výměnný pobyt do ciziny, nebo si třeba zamane cestovat po světě? Anebo má rodič zkrátka využít své autority a nekompromisně pravit NE?

Instantní rada neexistuje

Jak říkáme často u nás na Lince, žádná jednoduchá, instantní rada neexistuje. Rozhodně je ovšem chvályhodné snažit se s dítkem o celé věci komunikovat a mít pochopení pro jeho emoce. Zároveň je ovšem dobré si uvědomit, že pokud se přece jen rozhodnete svému potomkovi nějakého toho čtyřnohého kamaráda pořídit, bude pořád především váš, a to i v případě, že se dítko bude na péči o pejska značnou měrou podílet. Bude tedy vaší zodpovědností se o něj postarat, když váš potomek začne dávat přednost kamarádům nebo koncertům nebo když bude třeba studovat v jiném městě nebo dokonce v jiné zemi.

Vztah mezi dítětem a psem může být krásný, ale děti rostou a mění se, jejich povaha se stejně jako jejich tělo vyvíjí, a tak i když své sliby myslí naprosto upřímně, není výjimkou, že se pro ně v určité fázi života stane vysněný kamarád spíš nemilou povinností. A pes, stejně jako to dítko, potřebuje domov – stabilní a láskyplné prostředí, ve kterém může bezpečně vyrůstat a žít.

Radost musíte mít i vy

Účelem výše napsaného rozhodně není vás od pořízení si pejska odradit – pokud si ho váš potomek přeje, jistě z něj bude mít velkou radost. Ale důležité je, abyste z něj měli radost i vy a byli připraveni se o něj postarat po celý jeho život, protože jak krásně pravil ústy moudré lišky Antoine de Saint-Exupéry: „Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.

A několik tipů na závěr

  1. Pořiďte pejska ve vhodný čas
    Pes je vhodným parťákem pro dítě přibližně od šesti let, i když si hru a mazlení s pejskem mohou užít i děti mladší. Rozhodně by však do věku alespoň deseti let měl kontakt dítěte a psa probíhat vždy pod dozorem dospělého.
  2. Vyberte společně štěňátko
    Pokud se rozhodnete psa pořídit, je užitečné dítě do výběru štěňátka zapojit – překvapení pod stromečkem sice může vyvolat hodně radosti, ale spolupodílením se na výběru nového „člena rodiny“ vlastně už předem budujete vztah zodpovědnosti a zároveň máte prostor ujistit se o síle a trvalosti motivace vašeho potomka.
  3. Křeček pejska nenahradí
    Chce-li dítě psa, patrně mu ho křeček, morče ani králíček nenahradí.
  4. Venčete psy z útulku
    Některé útulky uvítají takzvané „venčiče“ – tj. lidi, kteří vezmou útulkové pejsky na chvíli procházku – s dítětem samozřejmě musí přijít dospělý, ale může to být vhodný způsob, jak dítěti umožnit kontakt se psy, zjistit, jak hluboký je jeho zájem, jestli není třeba na psí srst alergické a zároveň ho vést k uvědomění si zodpovědnosti.

Zaujal vás tento příspěvek?

Nenechte si ujít i další zajímavá témata, kterým se Ivana Kuglerová na Lince bezpečí věnuje.

Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Linka bezpečí vás potřebuje

Dětem a mladým lidem můžeme být neustále nablízku díky lidem, jako jste Vy. Podporujte nás pravidelně!

Další možnosti podpory

Ivana Kuglerová

Ivana pracuje na Lince bezpečí od roku 2014. Nejprve zastávala pozici konzultantky, byla tedy první pomocnou rukou pro děti na telefonu. Posléze působila jako intervizorka, což obnáší vedení směny, pomoc kolegům se závažnými hovory, vedení hovorů s dospělými v situaci akutního ohrožení, komunikace s úřady a policií nebo vedení workshopů. Ivana vystudovala obor psychologie na Univerzitě Karlově v Praze. Dlouhou dobu také pracovala s nevidomými. Kromě telefonické krizové intervence se věnuje literární tvorbě, překládání a výcviku psů.

Všechny články autora (2)

Titulní fotografii v tiskové kvalitě si můžete stáhnout zde.