Tereza Dufková
Tereza v minulosti pracovala jako konzultant na Lince bezpečí, také více než rok a půl na Lince důvěry dětského centra. V současné době působí jako terénní sociální pracovnice pro ohrožené rodiny s dětmi v organizaci Lata – programy pro mládež a rodinu a také na pozici síťaře pro oblast Praha 8 v rámci projektu MPSV Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí. Tereza vystudovala sociální práci na Univerzitě Palackého v Olomouci a aktuálně si dodělává navazující magisterské studium v tomto oboru. Věnuje se respektujícím přístupům v komunikaci rodič - dítě.
„Jsou to nejlepší roky života. Nikdy předtím ani potom není člověk tak vnímavý k těm nejlepším a nejmoudřejším snahám dospělých. Je to ta nejúrodnější psychická půda, ve které se dobrá i špatná semena uchytí neuvěřitelně snadno a rychle, hluboko zakoření a brzy nesou ovoce.“ (Granville Stanley Hall) Pokračovat
Současný životní prostor většiny z nás se neomezuje jen na prostory doma, v práci, nebo na další místa, kde se pohybujeme fyzicky. Vyskytujeme se také v prostoru, do kterého nelze vkročit a ani se v něm ničeho dotknout. Řeč je o kyberprostoru, který se nás dotýká více než dost a šlape nám na krk ve chvílích, které nejméně očekáváme. Seznamte se s nejužitečnějšími webovými stránkami, které vám pomohou řešit problémy spojené s užíváním internetu. Pokračovat
Víte, jaký je rozdíl mezi psychologem a psychiatrem? A jak do toho zapadá psychoterapeut? Co to znamená, když vám někdo doporučí navštívit psychologickou pomoc? Co očekávat, když se někam objednáte? Kam se objednat, když potřebujete péči o vlastní duši? A co nám často brání tomu, abychom pomoc vyhledali? Zapomeňte na úpisy krví! Tahle péče je nezávazná. Pokračovat
Přemýšleli jste někdo o tom, co se vám honí hlavou, když se nacházíte ve svízelné situaci a máte požádat o pomoc, přijmout nabízenou pomoc nebo pomoc odmítnout? Dětem děláme vzor k nápodobě a předpoklady k tomu, jak se budou chovat k druhým – jak pomoc nabídnout, jak si o ni říci a jak ji přijmou. Není to tak úplně prokázané, ale děti nám umí číst myšlenky a co hlavně, mají pozoruhodnou schopnost odkoukávat to, jak se chováme podle svých přesvědčení a očekávání. Často ani nezáleží na tom, co nahlas říkáme, ale co děláme. Pokračovat
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak to máte s tím, když vám někdo nabídne pomoc? Přijmete ji? Nebo ne? Nebo když pomoc nabízíte, očekáváte její přijetí či odmítnutí? Jak se zachováte, když se dostanete do takové situace, kdy pomoc potřebujete? Poznáte to? Možná to také záleží na tom, kde a za jakých okolností stojíme… Pokračovat
Stát se rodičem je vlastně strašně jednoduché! (Teď vás napadá spoustu vtípků a představ, ale to nechme stranou.) Být rodičem, a to „dobrým“ rodičem, je jedna z nejobtížnějších rolí, které v životě můžeme přijmout. A jak se to vlastně stane? Pokračovat
Také zažíváte chvíli, kdy se slovní přestřelka zvrhne do hádky nebo ani nevíte, jak se to stalo? Také se někdy po určité chvíli zamyslíte nad tím, že vlastně vůbec nevíte, o čem se doma mluvilo a vybaví se vám známé pořekadlo „já o voze a ty o koze“? Nemůžeme si 100% sdělit to, jak se na svět díváme a jak ho prožíváme, ale stojí za to se o to pokusit Pokračovat
„Holky, víte, co mi Jana řekla?!“ „Nee, povídej!“ A co vy? Vzpomínáte? Kdo z nás něco takového nezažil! A to jsme byli ještě děti. A dnes? Jak nám je, když svěřujeme nějaké tajemství, máme držet svěřené tajemství našich blízkých či posloucháme právě jedno, které se zhmotňuje do vyřčených slov? A co když se nám svěřují děti? Naše děti? Pokračovat
