Radka Liebezeitová
Radka je s Linkou bezpečí od roku 2016. Vystudovala Vychovatelství se speciální pedagogikou na UJEP a pracovala v oboru s lidmi s tělesným znevýhodněním v zahraničí. Později se věnovala personalistice v mezinárodních společnostech. Absolvovala Psychoterapeutický výcvik SUR a na PVŠPS studovala Psychoterapeutickou fakultu. Vedle Linky bezpečí pracuje také ve škole pro děti s kombinovaným postižením a vede vlastní terapeutickou praxi.
Pro všechny, kteří se chtějí o tématech Linky bezpečí a Rodičovské linky dozvědět víc a přitom nechtějí volat, je tu nová příležitost. Podcast. Podcast je určený převážně rodičům. Pochopitelně ho mohou poslouchat také děti a dospívající, jejich blízcí, přátelé a kamarádi nebo pedagogové. Pokračovat
Jaké to bylo, když vám bylo dvanáct, třináct? Vzpomínáte si? Možná se Vám vybaví střípky z událostí a pocitů, které jste v té době zažívali. V dokumentu V síti, který právě vstupuje do kin, je situace pochopitelně odlišná, stejně jako doba i způsob komunikace. Avšak rodící se zvědavost z objevování svého vlastního těla, budí zájem u dospívajících stejně tehdy jako teď. Čím vším musí děti a jejich rodiče projít, aby úspěšně zvládli období adolescence? Pokračovat
K tématu celovečerního dokumentu V síti bylo mnoho napsáno a ještě víc zřejmě bude. Pro přehlednost jsme pro vás shrnuli doporučení, jak v podobných situacích postupovat i jak jim předcházet. Rozdělili jsme tipy a rady zvlášť pro rodiče a pro děti. Přikládáme také hned několik užitečných odkazů a kontaktů. Pokračovat
Aneb, když se děti ptají a dospělí bojí. Na rovinu si můžeme říct, že smrt a strach ze smrti není zrovna čtenářsky atraktivní téma. Jenže když se začne ptát a bát syn nebo dcera, je na čase vytáhnout hlavu z písku a čelit realitě. Koneckonců smrt je jediná jistota, kterou v životě máme a můžeme se spolehnout, že se s ní všichni časem setkáme. Před ní tedy neutečeme. Jak o smrti mluvit, je však mnohdy nejasné. Obzvlášť, pokud dotazy na toto téma nekončí a přechází v obavu a úzkost. Být připraven, znamená nebýt zaskočen. Pokračovat
Ptáte se, kde všude a jak jinak se dají využít techniky telefonické krizové intervence? Možná se právě rozhodujete, jestli se přihlásíte na výcvik nebo na některý náš kurz a přemýšlíte, jaké to bude mít pro vás využití. Pokračovat
Nedávno se mne zeptal známý, jak to udělat, aby jeho blízká příbuzná vyhledala psychologickou pomoc. Je přesvědčený, že by ji setkání s odborníkem pomohlo v její obtížné životní situaci. Moc mu na ní záleží… Přináším pár jednoduchých kroků, co v podobných chvílích podniknout, v trochu jiném příběhu. Je možné je ale aplikovat na nejrůznější životní události. Pokračovat
Jedním z velmi častých hovorů na Lince bezpečí je téma potíží při navazování přátelství a následné samoty. Věta „Nemám žádné kamarády“ se ozývá ze sluchátka na Lince bohužel velmi často. Jaké jsou možnosti a jaké limity pomoci dětem v podobné situaci? Pokračovat
„Ukliď si ve svém pokoji. Říkám ti to už po třetí. Dokud tam nebude pořádek, nejdeš ven.“ Ledový pohled dvanáctileté dcery je doprovázen ještě mrazivější větou: „Zavolám na Linku bezpečí.“ A odchází do svého pokoje. Vy doufáte, že jen uklízet. Nechává vás stát za zavřenými dveřmi v němém úžasu a vám běží hlavou celá řada barvitých scénářů a myšlenek, co asi bude následovat. Co to znamená? Bude si na mě stěžovat? Pochybil jsem někde? Proč to neřekne mně? Co když přijde sociálka? Pokračovat
Mateřská je mimo vše, co už o ní bylo řečeno, také obdobím, kdy jsme my ženy často oběťmi fyzického útoku. Útoku, který je společensky únosný a hledí se na něj se shovívavostí. Útoku ze strany vlastních dětí. Zkouší naše hranice, práh bolesti a tělesnost svoji i ostatních. Má tělesnost dostává zabrat už pár let. Taková rána hlavou do nosu, lícní kosti, do zubů či jiných částí obličeje je velmi bolestivá záležitost. Řada matek a otců to jistě může potvrdit. Některé z těchto pohybů byly dříve dané nekoordinovaností batolete. Ty se však s časem proměnily na řízené a jasně zacílené mlácení a kousání. Pokračovat
Sedmiletá Natálka leží na posteli na břiše a listuje v knížce. Po chvíli se její matka otočí a vidí, že se pravidelně pohybuje nahoru a dolu. V obličeji je celá růžová, má nepřítomný výraz… Není pochyb o tom, co se právě děje. Objevování tělesných pocitů a sexuální vývoj je normální a nezadržitelný. Dospělé ale spolehlivě přivede do úzkých. Jak v takové situaci reagovat? Čeho se držet při sexuální výchově? Pokračovat
