Řešíte s bývalým manželem či partnerem, jak si co nejšetrněji a nejohleduplněji předávat děti po rozvodu při střídavé péči? Je předávání dětí ve Vašem případě situací plnou stresu, napětí, křiku a pláče či psychosomatických obtíží u všech zúčastněných? Nejste schopni se s partnerem v klidu dohodnout jak, kdy a kde si děti předávat? Rozstěhovali jste se s otcem či matkou svého dítěte těsně po jeho narození, do dnešního dne nemělo s druhým rodičem žádný kontakt a nyní je zájem ze strany druhého rodiče vztah s dítětem navázat? Případně Vás dítě delší dobu nevidělo z důvodu pracovního či zdravotního odloučení. Či dokonce i několik let z důvodu, že Vám Pokračovat
Šárka Kubcová
Školní fobie je něco, s čím se řada dětí potýká. Jedná se o velký strach ze školy, školního prostředí, třídního kolektivu či nějaké části dění ve škole. Strach je zdravá a přirozená emoce. Když ale přeroste ve velkou úzkost, začíná omezovat a jako nebezpečné vnímáme i obvyklé situace, pravděpodobně se jedná o fobii. Fobie může mít různé projevy od úzkosti, pláče, strachu ze školy, přes odmítání, chození za školu až po agresivní chování ve škole. Pokračovat
Martina Vávrová
Že si zvláštního jevu, který dostal název Syndrom zavrženého rodiče, jako první všiml, popsal a pojmenoval americký psychiatr Richard A. Gardner na počátku 80. let, víme z prvního dílu. Ten nás se zmíněným jevem seznámil, nastínil důvody, proč se jeden z rodičů uchýlí k této nekalé praktice a zejména naznačil, že se často zapomíná, že pomoci potřebuje nejen dítě, ale také rodič, který je „očerňován“. Pokračovat
Šárka Kubcová
Žijeme ve společnosti, jejíž „akceptovatelnou“ součástí se stal sociální jev, který ještě poměrně nedávno byl zcela nepřijatelný a nešťastná manželství byla nucena dále fungovat. ROZVOD. Dnes má každý možnost z nefunkčního manželství odejít. Na druhé straně s sebou tento životní krok přináší zase jiná, zatím třeba i neznámá, úskalí a nepříjemnosti. Jedním z negativních jevů, který se objevil v souvislosti s rozvodem, ale i rozchodem partnerů, kde jsou již děti, je Syndrom zavrženého rodiče. Pokračovat
Šárka Kubcová
Pokud jste četli předchozí části (1. díl, 2. díl), nejspíš už víte, jak navázat komunikaci s dítětem, u kterého se Vám zdá, že se trápí. Je možné, že se Vám povedlo dítě podpořit, vyslechnout, že se mu povídáním s Vámi ulevilo. A co víc, máte pocit, že Vám dítě věří a pomalu se Vám svěřuje s věcmi, které ještě nikomu neřeklo. Pro dítě to může být velmi úlevné, pro Vás to ale může skrývat jednu nepříjemnou past… Pokračovat
Lucie Zelenková
V novém, již pátém videu představujeme telefonickou službu Linky bezpečí. Video je tentokrát trochu delší, neboť hlavním záměrem bylo srozumitelně dětem a mladým lidem ukázat, jak telefonická služba Linky bezpečí probíhá. Zjednodušeně řečeno, co se děje od chvíle, kdy se k nám klient dovolá. Pokračovat
Hanka Petráková
Minule jsme se zamýšleli nad tím, jak vůbec dítě oslovit, navázat s ním nějaký kontakt, pokud máte pocit, že ho něco trápí. Podívali jsme se společně na to, že bývá dobré dát dítěti dost času a prostoru, nespěchat s nevyžádanými radami a přistupovat k situaci s otevřeností k tomu, co uslyšíme a respektem k tomu, co chce dítě. Možná že právě teď nechce nic. Ani naše super promyšlené „dospělácké“ řešení. Pokračovat
Lucie Zelenková
Linka bezpečí denně přijme 400 dětských hovorů, pochopitelně část z nich se týká i vysvědčení. Již tolik neplatí, že pololetí a konec školního roku přináší nával stresu z výsledků. Je dáno větším zaměřením se na průběžné výsledky jak ze strany školy, tak i rodičů. Ale bez povšimnutí toto období na Lince určitě neproběhne. Bojí se děti více špatných známek, nebo vaší reakce? Jste na poslední den školního roku dobře připraveni? Naši odborníci shrnuli 10 rad, jak „přežít“ vysvědčení. Čtěte. Pokračovat
Michaela Pišiová
Blíží se léto, prázdniny… kromě odpočinku čas i na nějaké to dobrodružství, trochu jiné než to „pandemické“. Třeba na letním táboře, u strejdy nebo u babičky. Bez tlaku školních povinností, rodičů nebo hromady kroužků. Možná jste ale už dospělý a na prázdniny u sebe budete mít nějaký čas i dítě, které takříkajíc není vaše. Jste babička, děda či teta, ale také sportovní trenér nebo vedoucí letního tábora. Těšíte se na společně strávený čas, vymýšlíte a plánujete aktivity… jenže ouha. Někdy hned, někdy až po pár dnech vidíte, že dítě jaksi není ve své kůži. Na chvíli se Vám povede ho Pokračovat
Lucie Zelenková
Distanční výuka, rok zavření doma, stereotyp, neustále se měnící nařízení vlády, ponorka, sociální izolace, strach o zdraví své i svých blízkých, stesk po kamarádech – a to vše bez nějakého deadlinu, jasného data, kdy tohle všechno skončí (a bude líp). Nejistota o stavu budoucnosti. I to je každodenní realita pandemických dní. Jak si mohou přetížené děti a mladiství ulevit? Pokračovat
Pavlína Doležalová
