Někdy nevědomky zadupáváme dětské sebevědomí, aniž bychom si to uvědomovali. Podíváme se na pocity, které se v dítěti odehrávají, pokud je v přehnané a každodenní míře kritizováno. Možná jsme hyper kritiku v dětství zažili. Co to v nás způsobilo? Jak z toho ven? Pokračovat
Johana Malá
Netrpí jen alkoholik, ale celý rodinný systém. A co teprve ti nejbezbrannější, kteří mají především poznávat svět, sami sebe a rozvíjet svůj potenciál? Co děti, kterým se nedostane funkčního modelu chování – co budou předávat dále, až sami vyrostou? Pokračovat
Pavlína Doležalová
Už se Vám stalo, že jste se sami začali smát, i když to vlastně vůbec nebylo vhodné? Nebo se smály vaše děti, žáci nebo děti v kroužku, když se stalo něco nepříjemného a jejich reakce byla prostě jen smích? Proč se vlastně smějeme, i když to vlastně není vhodné? V článku se dozvíte více o smíchu jako o obranné reakci a o tom, jak se smíchem zacházíme na Lince bezpečí. Pokračovat
Martina Vávrová
Suverénní, komunikativní, veselé, poradí si s problémy, zároveň nemá přehnané obavy a úzkosti a je sociálně zdatné. Že to zní jako popis dokonalého nadčlověka? Kdepak. Takto vypadá asi nejčastější představa lidí o sebevědomém dítěti. Proč je to tak důležitá charakteristika, jak se utváří, dá se na ní pracovat vědomě a v čem to může (nejen) dětem v průběhu života hodně pomoci? Pokračovat
Pavlína Doležalová
Nebo také: když se děti ptají a dospělí bojí. Na rovinu si pojďme říct, že smrt a strach ze smrti není zrovna čtenářsky a konverzačně atraktivní téma. Jenže když se začne ptát a bát syn nebo dcera, je na čase vytáhnout hlavu z písku a čelit realitě. Koneckonců, smrt je jediná jistota, kterou v životě máme a můžeme se spolehnout, že se s ní všichni časem setkáme. Před ní tedy neutečeme. Jak o smrti mluvit, je však mnohdy nejasné. Obzvlášť, pokud dotazy na toto téma nekončí a přechází v obavu a úzkost. Být připraven, znamená nebýt zaskočen. A s válkou na Ukrajině se toto téma stává ještě Pokračovat
Radka Liebezeitová
Život je mimo příjemných záležitostí také plný výzev, problémů, starostí a překážek. V kontextu aktuálního dění na Ukrajině se může svět zdát temným místem. Právě během krizových chvil je důležité v sobě umět aktivovat posilující strategie, výdrž a motivaci. K tomu všemu je klíčový prožitek naděje, který může hodně pomoci, když nám docházejí síly. Umíte jí rozvíjet nebo snadno propadáte strachu a bezmoci? Pokračovat
Pavlína Doležalová
Ještě jsme se ani nestihli oklepat z pandemie coronaviru a už je tu válečný stav na Ukrajině. A tak se opět intenzivně hlásí o slovo bezmoc: směs nepříjemných stavů, během kterých pociťujeme v různé míře paralýzu, silný smutek a jakousi rezignaci nebo apatii. Byť je to vzhledem k aktuální krizové situaci do jisté míry přirozená reakce, může to být také hodně omezující. Zvláště tehdy, když místo odevzdanosti potřebujeme naopak napnout všechny své síly… Pokračovat
Pavlína Doležalová
Na Lince bezpečí jsme si zcela vědomi vážnosti situace a obav našich dětí a jejich rodičů. Nabízíme základní body, jak vnitřně se situací naložit. Doporučujeme i sdílení letáku, děkujeme. Zároveň platí, že naše služby: dětská Linka bezpečí 116 111 a Rodičovská linka 606 021 021, jsou všem k dispozici. Leták ke sdílení a šíření naleznete zde. Pokračovat
Hynek Harvánek
Linka bezpečí, stejně jako mnoho jiných krizových linek, je tu proto, aby podpořila dítě či mladého člověka, který se ocitl v náročné životní situaci. Potřebuje něco probrat, je zaplavený těžkými pocity a zároveň je připraven nechat si pomoci. Někdy by téma vydrželo i do druhého dne, někdy ne. Nezapomínejme, že o těžkých věcech se těžko mluví. Odhodlání se svěřit může být za 10 minut pryč. Nehledě na vysoce akutní situace typu sebepoškozování nebo chuť se zabít. Proto jsou tu krizové linky, které jsou snadno dostupné právě tehdy a právě tam, kdy to volající potřebuje. A jak dostupná je Linka bezpečí a Pokračovat
Lucie Zelenková
Největší množství růstového hormonu je totiž produkováno v noci. Nejde ale jen o spánek samotný, ale také o usínání v ten správný čas. Což je „včas“. Čím dříve chodí děti spát a čím déle spánek trvá, tím více růstového hormonu tělo vyrobí, zpracuje a dítě tak následně roste. Množství růstového hormonu v těle je dáno naší genetikou. Existují ale také přirozené způsoby, jak jeho produkci můžeme podpořit. Pokračovat
Šárka Kubcová
